Dlouhý pochod k "Jaskinii Malinowské", část druhá - sestup a návrat.      Nyní už jsem před jeskyní Malinowskou, nedaleko stejnojmenného vrcholu. Cesta k ní ovšem byla vcelku náročná a dlouhá. Vyšel jsem z Jablunkova a k jeskyni bych hádal minimálně sedm hodin, kdybych šel tou správnou cestou, trochu se „neztratil“, šel svižněji a nekochal se krajinou. Tedy dělal jen přesun, kde by hlavním bodem byl čas. To však není můj případ, bohužel, když to jen trochu jde, tak se snažím i zachytit okolní krajinu „na památku“, o to spíš, pokud se jedná o cestu, kterou s největší pravděpodobností nepůjdu podruhé. S odstupem času a pokud už vím kudy přesně jít a neztrácel bych čas, tak by se cesta snad dala zvládnout do odjezdu posledního vlaku po desáté hodině večer. Základem je ovšem vyjet vlakem ráno co nejdřív to jde a mít rozumnou rezervu. Tu jsem si onen den neudělal a byla to chyba. Ale pomalu, ke všemu se dostanu postupně. Cestu k jeskyni jsem popsal v předešlém článku:      Nyní už jsem před jeskyní Malinowskou, nedaleko stejnojmenného vrcholu. Cesta k ní ovšem byla vcelku náročná a dlouhá. Vyšel jsem z Jablunkova a k jeskyni bych hádal minimálně sedm hodin, kdybych šel tou správnou cestou, trochu se „neztratil“, šel svižněji a nekochal se krajinou. Tedy dělal jen přesun, kde by hlavním bodem byl čas. To však není můj případ, bohužel, když to jen trochu jde, tak se snažím i zachytit okolní krajinu „na památku“, o to spíš, pokud se jedná o cestu, kterou s největší pravděpodobností nepůjdu podruhé. S odstupem času a pokud už vím kudy přesně jít a neztrácel bych čas, tak by se cesta snad dala zvládnout do odjezdu posledního vlaku po desáté hodině večer. Základem je ovšem vyjet vlakem ráno co nejdřív to jde a mít rozumnou rezervu. Tu jsem si onen den neudělal a byla to chyba. Ale pomalu, ke všemu se dostanu postupně. Cestu k jeskyni jsem popsal v předešlém článku: