CHKO Kozelka V okrese Plzeň–sever nedaleko Nečtin či Manětína je kouzelné místo – přírodní rezervace Kozelka. Již zdálky od jihu je možno vidět skály, ta pravá krása se objeví ale až tehdy, když vystoupáte na stolovou horu a projdete se kolem asi třiceti skalních věží. Málokdo by něco podobného v tomto kraji čekal. Ale začněme od začátku. Pokud přijedete autem, na kraji obce Doubravice je pro tuto příležitost vyčleněné malé parkoviště. Cedulky a červená značka vás neomylně dovedou až nahoru. Na rozcestí pokračujte doleva a po chvíli budete nahoře. Potom už je to krásná vycházka po hraně stolové hory s téměř nepřerušenými výhledy. Celá plošina je dlouhá asi jeden kilometr a široká 30 až 100 metrů. Vytvořila se v mladších třetihorách z lávového trachybazaltu. Jeho zvětráváním vznikly právě ony ostré hrany, skalní věže, propadliny a pseudokrasové závity. My tu byli v zimě, pokud ale dorazíte na jaře a v létě, uvidíte velké množství suchomilné a teplomilné vegetace. V okrese Plzeň–sever nedaleko Nečtin či Manětína je kouzelné místo – přírodní rezervace Kozelka. Již zdálky od jihu je možno vidět skály, ta pravá krása se objeví ale až tehdy, když vystoupáte na stolovou horu a projdete se kolem asi třiceti skalních věží. Málokdo by něco podobného v tomto kraji čekal. Ale začněme od začátku. Pokud přijedete autem, na kraji obce Doubravice je pro tuto příležitost vyčleněné malé parkoviště. Cedulky a červená značka vás neomylně dovedou až nahoru. Na rozcestí pokračujte doleva a po chvíli budete nahoře. Potom už je to krásná vycházka po hraně stolové hory s téměř nepřerušenými výhledy. Celá plošina je dlouhá asi jeden kilometr a široká 30 až 100 metrů. Vytvořila se v mladších třetihorách z lávového trachybazaltu. Jeho zvětráváním vznikly právě ony ostré hrany, skalní věže, propadliny a pseudokrasové závity. My tu byli v zimě, pokud ale dorazíte na jaře a v létě, uvidíte velké množství suchomilné a teplomilné vegetace.