Růženec – Różaniec – Rosenkranz Horské sedlo mezi vrchy Javorník (768) a Kraví horou (806) v severovýchodní části Rychlebských hor (klidně bychom mohli říci v Górach Złotych, což je polský ekvivalent českého názvu. No a abychom byli spravedliví, neměli bychom zapomenout, že dlouhá léta se pro tyto pomezní hory používal název Reichensteiner Gebirge. Tato část Rychleb je odborně a geograficky vzatou součástí podcelku, kterému říkáme Travenská hornatina, což je vlastně ten pohraniční hřeben, který se táhne od Smrku právě na severozápad, kde vlastně končí spádem do sníženiny, která tyto kopce oddělí od Kladských hor. Sedlo upomíná na bývalou osadu, která ležela v údolí severněji směrem k Bílé Vodě. Sídlo vzniklo někdy v 17. století kolem zájezdního hostince (U růžového věnce, Müllers Gasthaus), který užívali hlavně formani, ale i poutníci, kteří sem docházeli směrem od Landeku, později Bad Landeku (Lądek-Zdrój) v Kladsku. Do poloviny 18. století to vše patřilo k državám české koruny, po prusko-rakouských válkách celé… Horské sedlo mezi vrchy Javorník (768) a Kraví horou (806) v severovýchodní části Rychlebských hor (klidně bychom mohli říci v Górach Złotych, což je polský ekvivalent českého názvu. No a abychom byli spravedliví, neměli bychom zapomenout, že dlouhá léta se pro tyto pomezní hory používal název Reichensteiner Gebirge. Tato část Rychleb je odborně a geograficky vzatou součástí podcelku, kterému říkáme Travenská hornatina, což je vlastně ten pohraniční hřeben, který se táhne od Smrku právě na severozápad, kde vlastně končí spádem do sníženiny, která tyto kopce oddělí od Kladských hor. Sedlo upomíná na bývalou osadu, která ležela v údolí severněji směrem k Bílé Vodě. Sídlo vzniklo někdy v 17. století kolem zájezdního hostince (U růžového věnce, Müllers Gasthaus), který užívali hlavně formani, ale i poutníci, kteří sem docházeli směrem od Landeku, později Bad Landeku (Lądek-Zdrój) v Kladsku. Do poloviny 18. století to vše patřilo k državám české koruny, po prusko-rakouských válkách celé…