Z Vysoké Lípy do Růžové Po snídani jsme vyrazili na první delší letošní výpravu v tomhle kraji. Vlastně jsme kopírovali, alespoň z větší části, trasu, po které kdysi vyráželi místní každou neděli za každého počasí. Chtěli jsme se podívat do Růžové. A samozřejmě po Kostelní cestě. Pozdravili jsme pár místních i chalupářů a konečně vysvitlo sluníčko i na skalní sklípek, který jsem obdivoval už včera. U Kamenice jsme trochu zvolnili, v dopoledním světle byla krásná nejen řeka, ale i Mlýnská věž byla pěkně osvícená. U Dolského mlýna byla pauza. Protože je tam pěkně, no čekalo nás taky pěkné stoupání. Tam za tou dřevěnou konstrukcí byla ta kláda, na které jsme seděli včera (teď byla obsazená), v podvečer taky usedneme a zítra jakbysmet. A do kopce. Pavlína samozřejmě vystřelila jako srnka. Já se zadýchával (no jo, kuřák a ještě s nadváhou) a k tomu se rozhlížel. Třeba umístění pevnůstky je tady geniální… Po snídani jsme vyrazili na první delší letošní výpravu v tomhle kraji. Vlastně jsme kopírovali, alespoň z větší části, trasu, po které kdysi vyráželi místní každou neděli za každého počasí. Chtěli jsme se podívat do Růžové. A samozřejmě po Kostelní cestě. Pozdravili jsme pár místních i chalupářů a konečně vysvitlo sluníčko i na skalní sklípek, který jsem obdivoval už včera. U Kamenice jsme trochu zvolnili, v dopoledním světle byla krásná nejen řeka, ale i Mlýnská věž byla pěkně osvícená. U Dolského mlýna byla pauza. Protože je tam pěkně, no čekalo nás taky pěkné stoupání. Tam za tou dřevěnou konstrukcí byla ta kláda, na které jsme seděli včera (teď byla obsazená), v podvečer taky usedneme a zítra jakbysmet. A do kopce. Pavlína samozřejmě vystřelila jako srnka. Já se zadýchával (no jo, kuřák a ještě s nadváhou) a k tomu se rozhlížel. Třeba umístění pevnůstky je tady geniální…