Předvánoční toulání pod hradem Zvěřincem Lehounký sněhový poprašek milosrdně pokryl krajinu i s blátem a navodil tak předvánoční atmosféru. Rozhodl jsem se toho využít a trochu se potoulat lesy obklopujícími nejvýznačnější památku Českého Meránu. Vypravil jsem se proto na zříceninu středověkého hradu Zvěřince v samém srdci Českého Meránu. Hned v úvodu jsem zažil po dlouhé době radostnou událost. Potkal jsem nefalšovaného tuláka i s pejskem, kteří právě vstávali. tak jsme chvíli popovídali, já mu ukázal cestu dál. Bylo to příjemné překvapení. Cesta mě vedla sněhem zaprášeným krajem po polních a lesních cestách i docela neznatelných stezkách, kudy chodí jen zvěř. Okolí bylo takové tklivé, nebe pošmourné, všude velebné ticho. Nálada okolí sváděla k přemýšlení a rozjímání, zvláště, když se kvapem blíží závěr roku. Už zase, stále jakoby rychleji nebo se to snad jen zdá? Když jsem se vyšplhal až na místo, kde kdysi stával hrad, našel jsem (nepřekvapivě), již jen pozůstatky valů a příkopů, po… Lehounký sněhový poprašek milosrdně pokryl krajinu i s blátem a navodil tak předvánoční atmosféru. Rozhodl jsem se toho využít a trochu se potoulat lesy obklopujícími nejvýznačnější památku Českého Meránu. Vypravil jsem se proto na zříceninu středověkého hradu Zvěřince v samém srdci Českého Meránu. Hned v úvodu jsem zažil po dlouhé době radostnou událost. Potkal jsem nefalšovaného tuláka i s pejskem, kteří právě vstávali. tak jsme chvíli popovídali, já mu ukázal cestu dál. Bylo to příjemné překvapení. Cesta mě vedla sněhem zaprášeným krajem po polních a lesních cestách i docela neznatelných stezkách, kudy chodí jen zvěř. Okolí bylo takové tklivé, nebe pošmourné, všude velebné ticho. Nálada okolí sváděla k přemýšlení a rozjímání, zvláště, když se kvapem blíží závěr roku. Už zase, stále jakoby rychleji nebo se to snad jen zdá? Když jsem se vyšplhal až na místo, kde kdysi stával hrad, našel jsem (nepřekvapivě), již jen pozůstatky valů a příkopů, po…