Pradědská brána Že jsou v našich lesích smrky zastoupené snad nejvíc ze všech druhů je celkem všeobecně známé. Paradoxem je, že vlastně by jich mělo být daleko méně, důvodem hojnosti smrků je poněkud nevhodné hospodaření v lesích, které se ovšem táhne po staletí. Marie Terezie, tedy přesněji úředníci její vlády měli jistě chvályhodné úmysly, když přikázali vykácené holiny nahrazovat novou výsadbou. K obnově lesů sice nabádali i jiní panovníci před slavnou královnou a císařovou manželkou, bohužel správcové lesů šli patrně cestou nejmenšího odporu, tedy sázelo se to co rostlo nejrychleji a dávalo brzký užitek, tedy právě ty smrky, které se sice hodí do vyšších horských poloh, ne však do poloh nižších a středních. Památný smrk v místě pojmenovaném Pradědská brána je tak spíš na hraně kde by tedy smrky růst mohly (ale i nemusely). Původně šlo o dvojici smrků ztepilých (Picea abies), které rostly v údolí Střední Opavy, cca 0,5 km od osady Vidly. Více než stoleté stromy zdobily lesní cestu poblíž… Že jsou v našich lesích smrky zastoupené snad nejvíc ze všech druhů je celkem všeobecně známé. Paradoxem je, že vlastně by jich mělo být daleko méně, důvodem hojnosti smrků je poněkud nevhodné hospodaření v lesích, které se ovšem táhne po staletí. Marie Terezie, tedy přesněji úředníci její vlády měli jistě chvályhodné úmysly, když přikázali vykácené holiny nahrazovat novou výsadbou. K obnově lesů sice nabádali i jiní panovníci před slavnou královnou a císařovou manželkou, bohužel správcové lesů šli patrně cestou nejmenšího odporu, tedy sázelo se to co rostlo nejrychleji a dávalo brzký užitek, tedy právě ty smrky, které se sice hodí do vyšších horských poloh, ne však do poloh nižších a středních. Památný smrk v místě pojmenovaném Pradědská brána je tak spíš na hraně kde by tedy smrky růst mohly (ale i nemusely). Původně šlo o dvojici smrků ztepilých (Picea abies), které rostly v údolí Střední Opavy, cca 0,5 km od osady Vidly. Více než stoleté stromy zdobily lesní cestu poblíž…