Zimní výšlap na Blatenský vrch Blatenský vrch je se svojí výškou 1043 metrů nad mořem třetím nejvyšším vrcholem Krušných hor. Cest na něj vede několik, ale asi jen na jedné z nich si v zimním období kvůli terénu nemohou překážet pěší turisté s běžkaři. Je to červeně značená turistická trasa z náměstí v Horní Blatné, která nás nejprve městem a následně okolo Přírodní památky Vlčí jámy dovedla v kouzelném zimním počasí až k rozhledně na Blatenském vrchu. Horní BlatnáMěsto vzniklo z malé hornické osady ve 30. letech 16. století. Blízká naleziště cínu, stříbra a železné rudy přispěla k jeho prosperitě a k povýšení na královské horní město. Následný úpadek na počátku 17. století byl zapříčiněn snížením poptávky po cínu a vystěhováním asi stovky jeho obyvatel v době pobělohorské kvůli jejich evangelickému vyznání. Oživení se Horní Blatná dočkala až v 19. století, kdy byly otevřeny nové doly na cín a kobalt a místní obyvatelé se ještě k tomu velice úspěšně živili jako… Blatenský vrch je se svojí výškou 1043 metrů nad mořem třetím nejvyšším vrcholem Krušných hor. Cest na něj vede několik, ale asi jen na jedné z nich si v zimním období kvůli terénu nemohou překážet pěší turisté s běžkaři. Je to červeně značená turistická trasa z náměstí v Horní Blatné, která nás nejprve městem a následně okolo Přírodní památky Vlčí jámy dovedla v kouzelném zimním počasí až k rozhledně na Blatenském vrchu. Horní BlatnáMěsto vzniklo z malé hornické osady ve 30. letech 16. století. Blízká naleziště cínu, stříbra a železné rudy přispěla k jeho prosperitě a k povýšení na královské horní město. Následný úpadek na počátku 17. století byl zapříčiněn snížením poptávky po cínu a vystěhováním asi stovky jeho obyvatel v době pobělohorské kvůli jejich evangelickému vyznání. Oživení se Horní Blatná dočkala až v 19. století, kdy byly otevřeny nové doly na cín a kobalt a místní obyvatelé se ještě k tomu velice úspěšně živili jako…