Veřovické vrchy - PR Trojačka Další přírodní rezervací, na kterou jsem na západním hřebeni Veřovických vrchů narazil, byla od Huštýna necelý kilometr vzdálená Trojačka. Do sedla pod stejnojmenným vrchem mne přivedla červeně značená tur.trasa doprovázená značením NS Veřovické vrchy. Obě pokračovaly vzhůru na temeno 710 m vysokého kopce a poté nad horní hranicí rezervace. Já si ale už doma naplánoval poněkud jiný postup: po zelené značce vedoucí do Mořkova jsem prudkým svahem sestoupil na zpevněnou vrstevnicovou lesní cestu a dal se po ní směrem vlevo. Krom jednoho úseku tato komunikace v podstatě stále kopírovala spodní hranici přírodní rezervace, kroutila se v četných úžlabinách a přes hřbety jako had a dala možnost si v pohodlí (aniž by se člověk musel trmácet do nepříjemně ukloněných srázů) udělat ucelený obraz o zdejším chráněném území.   PR Trojačka byla vyhlášena roku 1969, v roce 2004 byla na spodním konci v jednom místě její hranice posunuta dolů do údolí a v současnosti se… Další přírodní rezervací, na kterou jsem na západním hřebeni Veřovických vrchů narazil, byla od Huštýna necelý kilometr vzdálená Trojačka. Do sedla pod stejnojmenným vrchem mne přivedla červeně značená tur.trasa doprovázená značením NS Veřovické vrchy. Obě pokračovaly vzhůru na temeno 710 m vysokého kopce a poté nad horní hranicí rezervace. Já si ale už doma naplánoval poněkud jiný postup: po zelené značce vedoucí do Mořkova jsem prudkým svahem sestoupil na zpevněnou vrstevnicovou lesní cestu a dal se po ní směrem vlevo. Krom jednoho úseku tato komunikace v podstatě stále kopírovala spodní hranici přírodní rezervace, kroutila se v četných úžlabinách a přes hřbety jako had a dala možnost si v pohodlí (aniž by se člověk musel trmácet do nepříjemně ukloněných srázů) udělat ucelený obraz o zdejším chráněném území.   PR Trojačka byla vyhlášena roku 1969, v roce 2004 byla na spodním konci v jednom místě její hranice posunuta dolů do údolí a v současnosti se…