Jelení - málem zaniklá obec v Krušných horách Jelení je od roku 1947 oficiální název dnes již zaniklé obce v Krušných horách zhruba 2 km od česko-německé státní hranice, 5,5 km od Nových Hamrů, jichž je formálně součástí a asi 10 km od krušnohorského Nejdku. Tuto malebnou vesničku v údolí potoka Černá voda založili němečtí horníci již v 15. století. Tehdy ještě pod názvem Hirschenstand. V minulosti se zde těžil cín, obyvatelé se zabývali také výrobou krajek, rukavičkářstvím, zemědělstvím. Obec se nachází v poměrně vysoké nadmořské výšce (845-915 m), bývá tu chladno a větrno i v teplejších ročních obdobích, a tak není divu, že trvalé osídlení zde vzniká až od 17. století. Původní obyvatelstvo bylo výlučně německé a obec prosperovala až zhruba do 18. století, kdy postupně dochází k utlumování těžby, která se přestává vyplácet z důvodu dovozu levného cínu ze zámoří. I přesto tvoří v roce 1890 vesnici 164 domů a bydlí zde 1206 obyvatel. V roce 1832 je zde postaven kostel sv. Antonína Paduánského s farou. Později, po… Jelení je od roku 1947 oficiální název dnes již zaniklé obce v Krušných horách zhruba 2 km od česko-německé státní hranice, 5,5 km od Nových Hamrů, jichž je formálně součástí a asi 10 km od krušnohorského Nejdku. Tuto malebnou vesničku v údolí potoka Černá voda založili němečtí horníci již v 15. století. Tehdy ještě pod názvem Hirschenstand. V minulosti se zde těžil cín, obyvatelé se zabývali také výrobou krajek, rukavičkářstvím, zemědělstvím. Obec se nachází v poměrně vysoké nadmořské výšce (845-915 m), bývá tu chladno a větrno i v teplejších ročních obdobích, a tak není divu, že trvalé osídlení zde vzniká až od 17. století. Původní obyvatelstvo bylo výlučně německé a obec prosperovala až zhruba do 18. století, kdy postupně dochází k utlumování těžby, která se přestává vyplácet z důvodu dovozu levného cínu ze zámoří. I přesto tvoří v roce 1890 vesnici 164 domů a bydlí zde 1206 obyvatel. V roce 1832 je zde postaven kostel sv. Antonína Paduánského s farou. Později, po…