Arcidiecézní Muzeum Olomouc posté jako poprvé a pokaždé jinak Hned na úvod tohoto „vyprávění“ se musím k něčemu veřejně přiznat. Zkrátka a dobře: olomoucké Arcidiecézní muzeum mám prostě rád. Považuji toto zařízení  za místo krásné, vkusné, příjemné a inteligentní, což i u institucí tohoto typu nemusí být zrovna pravidlem. Jsem jeho nepravidelně pravidelným - nebo pravidelně nepravidelným - návštěvníkem a dovolím si tvrdit, že od jeho otevření v červnu roku 2006 jsem viděl většinu výstav, které muzeum nabídlo, nebo alespoň – s jednou výjimkou, potvrzující pravidlo -  všechny ty, které jsem považoval za důležité a zajímavé. A že jich rozhodně nebylo málo … I proto jsem o tomto muzeu napsal na stránky Turistiky již několik článků a je pravda, že než se mi povedlo některé příspěvky zcenzurovat do podoby, která by neunavovala, začínal jsem téměř vždy alespoň u deseti stran textu, a to ve formátu A4; bez obrázků, grafů a podobných doplňků. I tento tip na výlet je – do jisté míry – takovou skládankou z několika výprav za poznáním… Hned na úvod tohoto „vyprávění“ se musím k něčemu veřejně přiznat. Zkrátka a dobře: olomoucké Arcidiecézní muzeum mám prostě rád. Považuji toto zařízení  za místo krásné, vkusné, příjemné a inteligentní, což i u institucí tohoto typu nemusí být zrovna pravidlem. Jsem jeho nepravidelně pravidelným - nebo pravidelně nepravidelným - návštěvníkem a dovolím si tvrdit, že od jeho otevření v červnu roku 2006 jsem viděl většinu výstav, které muzeum nabídlo, nebo alespoň – s jednou výjimkou, potvrzující pravidlo -  všechny ty, které jsem považoval za důležité a zajímavé. A že jich rozhodně nebylo málo … I proto jsem o tomto muzeu napsal na stránky Turistiky již několik článků a je pravda, že než se mi povedlo některé příspěvky zcenzurovat do podoby, která by neunavovala, začínal jsem téměř vždy alespoň u deseti stran textu, a to ve formátu A4; bez obrázků, grafů a podobných doplňků. I tento tip na výlet je – do jisté míry – takovou skládankou z několika výprav za poznáním…