Vizovice – Pomník padlých letců RAF Je bezesporu chválihodné, že se připomíná památka těch, kteří bojovali za naši svobodu. Sice se někdy stane, že ta kýžená svoboda přijde jaksi pokřivená případně je vystřídaná nesvobodou jinou. Samozřejmě to platí o výsledcích II. světové války, kdy jedna ztráta svobody byla vystřídaná jinou, byť ta se přiblížila jaksi nenápadně a to i za přičinění samotného domácího obyvatelstva (samozřejmě ne všech). Vlastně máme stále před sebou paralely, jak snadno se dá valná část obyvatelstva oblbnout různými sliby, nepravdami a manipulacemi. To že za tu neúplnou svobodu ale padlo a zahynulo víc než dost bývalých Čechoslováků hovoří o tom, že přesto, že jsme se nebránili jako celý stát, dost občanů bylo ochotno riskovat útěk do zahraničí a tam se zapojit do boje proti německé agresi. Vždyť někdy kolem roku 1938 a 1939 nebylo vůbec jisté, že se totalitní Německo podaří porazit. Mezi ty statečné patří i řada československých letců, kteří bojovali v britské RAF (samozřejmě naši letci… Je bezesporu chválihodné, že se připomíná památka těch, kteří bojovali za naši svobodu. Sice se někdy stane, že ta kýžená svoboda přijde jaksi pokřivená případně je vystřídaná nesvobodou jinou. Samozřejmě to platí o výsledcích II. světové války, kdy jedna ztráta svobody byla vystřídaná jinou, byť ta se přiblížila jaksi nenápadně a to i za přičinění samotného domácího obyvatelstva (samozřejmě ne všech). Vlastně máme stále před sebou paralely, jak snadno se dá valná část obyvatelstva oblbnout různými sliby, nepravdami a manipulacemi. To že za tu neúplnou svobodu ale padlo a zahynulo víc než dost bývalých Čechoslováků hovoří o tom, že přesto, že jsme se nebránili jako celý stát, dost občanů bylo ochotno riskovat útěk do zahraničí a tam se zapojit do boje proti německé agresi. Vždyť někdy kolem roku 1938 a 1939 nebylo vůbec jisté, že se totalitní Německo podaří porazit. Mezi ty statečné patří i řada československých letců, kteří bojovali v britské RAF (samozřejmě naši letci…