Návrat na Ukrajinu IX. Předchozí díl zde. Budík řve jak v první den školy po dvou letech vakací. Neodbila ani šestá. Dokonce i kohout ještě spí. A venku je podivně, říjnově sychravé šedivo. Za to všechno však máme dnes v plánu cestu do rušného velkoměsta, co bude překypovat životem. Černovice, tedy Černivci (a rádo německy Czernowitz), metropole Bukoviny a (ještě) součást již zahynuvší habsburské monarchie. Ale dlouho nám potrvá pouť. Skorem do poledního. Nastupujeme do dalšího z ukrajinských autobusů a klimbajíce ani nevnímáme okolní krajinu. Je nám třeba přestupu v Kolomyje. Už jsme tu navykli na naprostou netečnost těchto úředníků v pokladnách. Další spoj vyjíždí v ideální čas. Je tak zrovna kdy se zakousnout do křehké snídaně. Tento kraj vynikal před druhou válkou velkou minoritou Židů a jejich štetlů. Taktéž Kolomyja, jen ji budeme muset prozkoumat… Předchozí díl zde. Budík řve jak v první den školy po dvou letech vakací. Neodbila ani šestá. Dokonce i kohout ještě spí. A venku je podivně, říjnově sychravé šedivo. Za to všechno však máme dnes v plánu cestu do rušného velkoměsta, co bude překypovat životem. Černovice, tedy Černivci (a rádo německy Czernowitz), metropole Bukoviny a (ještě) součást již zahynuvší habsburské monarchie. Ale dlouho nám potrvá pouť. Skorem do poledního. Nastupujeme do dalšího z ukrajinských autobusů a klimbajíce ani nevnímáme okolní krajinu. Je nám třeba přestupu v Kolomyje. Už jsme tu navykli na naprostou netečnost těchto úředníků v pokladnách. Další spoj vyjíždí v ideální čas. Je tak zrovna kdy se zakousnout do křehké snídaně. Tento kraj vynikal před druhou válkou velkou minoritou Židů a jejich štetlů. Taktéž Kolomyja, jen ji budeme muset prozkoumat…