Zašová - sochy Františka Pavlici Na dvou místech obce jsem narazil na ukázky sochařské tvorby místního, poněkud kontroverzního rodáka – Františka Pavlici, údajně posledního žijícího zašovského kameníka. Tento amatérský malíř a sochař samouk se narodil roku 1915. Prvním jeho zaměstnáním byla práce ve slévárně a po válce se stal příšlušníkem Sboru Národní Bezpečnosti – tedy „esenbákem.“ V Zašové působil jako tajemník MNV, organizoval výstavy uměleckých prací místních a staral se o obecní kroniku. Pavlica proslul na pohřbech spoluobčanů jako svérázný řečník.   (Což kupodivu dobře znám i z mého rodného městečka, kde jsme měli jemu podobného, ale vcelku oblíbeného a majícího přezdívku „komunistický panáček.“)   U Františka Pavlici se už v mládí projevila záliba v malování, kterou dále zdokonaloval školením a setkáváním s umělci. Některé jeho akvarely a olejomalby byly vystavovány na celostátních výstavách v Praze, Ostravě a jiných městech. Od roku 1964 se začal věnovat skleněné mozaice a… Na dvou místech obce jsem narazil na ukázky sochařské tvorby místního, poněkud kontroverzního rodáka – Františka Pavlici, údajně posledního žijícího zašovského kameníka. Tento amatérský malíř a sochař samouk se narodil roku 1915. Prvním jeho zaměstnáním byla práce ve slévárně a po válce se stal příšlušníkem Sboru Národní Bezpečnosti – tedy „esenbákem.“ V Zašové působil jako tajemník MNV, organizoval výstavy uměleckých prací místních a staral se o obecní kroniku. Pavlica proslul na pohřbech spoluobčanů jako svérázný řečník.   (Což kupodivu dobře znám i z mého rodného městečka, kde jsme měli jemu podobného, ale vcelku oblíbeného a majícího přezdívku „komunistický panáček.“)   U Františka Pavlici se už v mládí projevila záliba v malování, kterou dále zdokonaloval školením a setkáváním s umělci. Některé jeho akvarely a olejomalby byly vystavovány na celostátních výstavách v Praze, Ostravě a jiných městech. Od roku 1964 se začal věnovat skleněné mozaice a…