Praha plná přírody II. (Podolí, Průhonice a Vyšehrad) Během třetího dne našeho pražského pobytu jsme poprvé – a také naposledy – krátce opustili území stověžatého hlavního města a vydali se příměstským autobusem za jeho hranice. Výprava do Průhonic ve finále nebyla vůbec špatným nápadem a i rostlinstvo, o kterém jsme předpokládali, že už dávno odkvetlo, nás přivítalo přepestrou směsicí barev. Protože jsme však očekávali příjezd našich přátel, udělali jsme si nejprve krátkou ranní procházku po Podolí. Z časových důvodů jsme se ovšem spokojili pouze s exteriéry kostela sv. Michaela Archanděla (dobře, je to už spíše pseudorománská stavba z konce 19. století než původní pozdně románská stavba ze století 13., ale barokní dřevěná zvonice zde stále zůstává) a komplexu Podolské vodárny (významná technická stavba z 20. let minulého století). Poté už přátelé dorazili a nastal čas vyrazit do Průhonického parku. Páteční ráno (3.6.) nám evidentně slibovalo krásné počasí a hezký den … Průhonice nás přivítaly moderním vodním prvkem na návsi a… Během třetího dne našeho pražského pobytu jsme poprvé – a také naposledy – krátce opustili území stověžatého hlavního města a vydali se příměstským autobusem za jeho hranice. Výprava do Průhonic ve finále nebyla vůbec špatným nápadem a i rostlinstvo, o kterém jsme předpokládali, že už dávno odkvetlo, nás přivítalo přepestrou směsicí barev. Protože jsme však očekávali příjezd našich přátel, udělali jsme si nejprve krátkou ranní procházku po Podolí. Z časových důvodů jsme se ovšem spokojili pouze s exteriéry kostela sv. Michaela Archanděla (dobře, je to už spíše pseudorománská stavba z konce 19. století než původní pozdně románská stavba ze století 13., ale barokní dřevěná zvonice zde stále zůstává) a komplexu Podolské vodárny (významná technická stavba z 20. let minulého století). Poté už přátelé dorazili a nastal čas vyrazit do Průhonického parku. Páteční ráno (3.6.) nám evidentně slibovalo krásné počasí a hezký den … Průhonice nás přivítaly moderním vodním prvkem na návsi a…