Slavonické městské opevnění Spolu s podzemním labyrintem začalo jeho budování na příkaz krále „železného a zlatého“ – Přemysla Otakara II., dokončeno bylo roku 1366. Sestávalo ze tří bran a z hradebních zdí s příkopy, jež obkružovaly celé historické jádro města. Vnitřní hradba byla vysoká 8 metrů. V 16.století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami a u všech tří bran byly zbudovány předhradby. Z nich se do dnešní doby částečně zachoval barbakán u Dačické brány. Mezi vnitřní a vnější parkánovou hradbou (vzdálenou od té hlavní 10 m a vysokou jen tři metry) se nacházela zatrávněná plocha. Vnější hradební zeď byla lemována vodním příkopem naplňovaným z rybníka na severním okraji města a ze Slavonického potoka. U vnější hradby navíc stály věže vysoké 10 metrů, otevřené směrem k městu. Touto vnitřní hradbou umožňovaly průchod tři brány: Dolní Bolíkovská (dnes Dačická) od severu, Rakouská (zbořená) od jihu a Horní Jemnická od východu. U Rakouské brány stávala i masivní věž vystupující ven z hradeb, ostatní brány… Spolu s podzemním labyrintem začalo jeho budování na příkaz krále „železného a zlatého“ – Přemysla Otakara II., dokončeno bylo roku 1366. Sestávalo ze tří bran a z hradebních zdí s příkopy, jež obkružovaly celé historické jádro města. Vnitřní hradba byla vysoká 8 metrů. V 16.století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami a u všech tří bran byly zbudovány předhradby. Z nich se do dnešní doby částečně zachoval barbakán u Dačické brány. Mezi vnitřní a vnější parkánovou hradbou (vzdálenou od té hlavní 10 m a vysokou jen tři metry) se nacházela zatrávněná plocha. Vnější hradební zeď byla lemována vodním příkopem naplňovaným z rybníka na severním okraji města a ze Slavonického potoka. U vnější hradby navíc stály věže vysoké 10 metrů, otevřené směrem k městu. Touto vnitřní hradbou umožňovaly průchod tři brány: Dolní Bolíkovská (dnes Dačická) od severu, Rakouská (zbořená) od jihu a Horní Jemnická od východu. U Rakouské brány stávala i masivní věž vystupující ven z hradeb, ostatní brány…