České i Saské Švýcarsko II. (Kyjov, Sněžná, Vlčí hora i Hora, Rumburk) Vysoce poznávací neděle byla minulostí a náš pobyt v čarokrásném koutu na severozápadě Čech se nenápadně posunul do své druhé poloviny. Ta již měla být zcela domácí záležitostí, bez významných památek z období vlády půvabné dámy jménem Gotika a také více „pochodová“. Nabídka ovšem byla i nadále poměrně pestrá, počasí nám zůstávalo příznivě nakloněno, a když jsme se v pondělí 4. července ráno probudili, začínal mi jediný den skutečné dovolené. A jestliže jsme včera nenavštívili Dům motýlů, dnes nás tento barevný hmyz obletoval docela pravidelně a v počtech jistě nezanedbatelných … Vyrazili jsme poměrně brzy, prošli kolem několika podstávkových domů v Kyjově i Dlouhém dole a – po jednom startovacím v Perle (ještě, že tak, poté už to byla hodně suchá „etapa“) jsme vystoupali do Sněžné; přesněji řečeno k baroknímu kostelu Panny Marie Sněžné z roku 1732. Ten byl sice neprodyšně uzavřen, ale za zdržení stojí i tak. Nabízí k návštěvě nejen půvabný hřbitov s márnicí, ale vidět… Vysoce poznávací neděle byla minulostí a náš pobyt v čarokrásném koutu na severozápadě Čech se nenápadně posunul do své druhé poloviny. Ta již měla být zcela domácí záležitostí, bez významných památek z období vlády půvabné dámy jménem Gotika a také více „pochodová“. Nabídka ovšem byla i nadále poměrně pestrá, počasí nám zůstávalo příznivě nakloněno, a když jsme se v pondělí 4. července ráno probudili, začínal mi jediný den skutečné dovolené. A jestliže jsme včera nenavštívili Dům motýlů, dnes nás tento barevný hmyz obletoval docela pravidelně a v počtech jistě nezanedbatelných … Vyrazili jsme poměrně brzy, prošli kolem několika podstávkových domů v Kyjově i Dlouhém dole a – po jednom startovacím v Perle (ještě, že tak, poté už to byla hodně suchá „etapa“) jsme vystoupali do Sněžné; přesněji řečeno k baroknímu kostelu Panny Marie Sněžné z roku 1732. Ten byl sice neprodyšně uzavřen, ale za zdržení stojí i tak. Nabízí k návštěvě nejen půvabný hřbitov s márnicí, ale vidět…