Hanáckou pahorkatinou - úvodní část Pro většinu turistů zřejmě nebude žádným překvapením konstatování, že oblast Hané netvoří jen ta příšerná placka Hornomoravského úvalu, ale že se částečně rozkládá i na sousedních vrchovinkách a pahorkatinách. Což je moc dobře, neboť při cestě vlakem z Otrokovic na Olomouc (a dál) se mi při pohledu na tu okolní „lautr rovinu“ dělá - jakožto rodilému Valachovi - špatně od žaludku. Naštěstí stačí trochu zvednout zrak, upřít jej na vzdálené modravé horizonty a dušičce se rázem uleví. S některými hanáckými vyvýšeninami už měly čest se moje nožky blížeji seznámit, takže když se v půli května udělalo hezky, padla moje volba na další „hornatou“ část tohoto regionu – konkrétně pahorkatinu viděnou z železniční trati při cestě z Hulína do Přerova - a já si pro tento bohulibý účel nahlásil na pátek dovolenou.   Brzy ráno jsem nastoupil do busu do Holešova. Na předměstí jsme minuli zdejší „Policejní akademii“ jejíž učitelé i žáci se v uniformách právě trousili do školy. V… Pro většinu turistů zřejmě nebude žádným překvapením konstatování, že oblast Hané netvoří jen ta příšerná placka Hornomoravského úvalu, ale že se částečně rozkládá i na sousedních vrchovinkách a pahorkatinách. Což je moc dobře, neboť při cestě vlakem z Otrokovic na Olomouc (a dál) se mi při pohledu na tu okolní „lautr rovinu“ dělá - jakožto rodilému Valachovi - špatně od žaludku. Naštěstí stačí trochu zvednout zrak, upřít jej na vzdálené modravé horizonty a dušičce se rázem uleví. S některými hanáckými vyvýšeninami už měly čest se moje nožky blížeji seznámit, takže když se v půli května udělalo hezky, padla moje volba na další „hornatou“ část tohoto regionu – konkrétně pahorkatinu viděnou z železniční trati při cestě z Hulína do Přerova - a já si pro tento bohulibý účel nahlásil na pátek dovolenou.   Brzy ráno jsem nastoupil do busu do Holešova. Na předměstí jsme minuli zdejší „Policejní akademii“ jejíž učitelé i žáci se v uniformách právě trousili do školy. V…