Opatrné seznámení se s Tatrami, aneb poprvé po třech desítkách let ve velehorách, část II - VODOPÁD SKOK.       Mé milé překvapení s časem u „Chaty pod Soliskom“, i když jsem jej pro nedostatek „odvahy“ a a chybějícího pocitu jistoty v rukou na zmrzlém vcelku strmém terénu (s cepíny by se šlo jistěji) nekorunoval dosažením vrcholu, ale otočil se u menších skalek a opatrně vracel zpět k chatě. V tom okamžiku bylo neuvěřitelných cca 9h30. Více jsem popsal v prvním dílu mého prvního seznámení se s velehorami.      https://www.turistika.cz/mista/opatrne-seznameni-se-s-tatrami-aneb-po-trech-desitkach-let-opet-ve-velehorach-cast-i-predne-solisko/detail       Sestup dolů podél sjezdovky se zato táhl a už už jsem chtěl být dole abych se vydal doleva směrem do údolí Mlynické doliny a k jejímu asi největšímu magnetu (vedle úchvatného úzkého skalního přechodu v ostrém „noži“ Soliskového hřebene se jménem „Bystrá lávka“, Štrbského štítu a dalších…       Mé milé překvapení s časem u „Chaty pod Soliskom“, i když jsem jej pro nedostatek „odvahy“ a a chybějícího pocitu jistoty v rukou na zmrzlém vcelku strmém terénu (s cepíny by se šlo jistěji) nekorunoval dosažením vrcholu, ale otočil se u menších skalek a opatrně vracel zpět k chatě. V tom okamžiku bylo neuvěřitelných cca 9h30. Více jsem popsal v prvním dílu mého prvního seznámení se s velehorami.      https://www.turistika.cz/mista/opatrne-seznameni-se-s-tatrami-aneb-po-trech-desitkach-let-opet-ve-velehorach-cast-i-predne-solisko/detail       Sestup dolů podél sjezdovky se zato táhl a už už jsem chtěl být dole abych se vydal doleva směrem do údolí Mlynické doliny a k jejímu asi největšímu magnetu (vedle úchvatného úzkého skalního přechodu v ostrém „noži“ Soliskového hřebene se jménem „Bystrá lávka“, Štrbského štítu a dalších…