Dačický starý zámek Narazíme na něj těsně za severním koncem Palackého náměstí, už v Krajířově ulici, kde se jeho půvabná renesanční masa vypíná na její pravé straně. Na první pohled žádným velkým objektem není (je to spíš zámeček), který ale zaujme svým tvarem i bělostnou fasádou, jíž tvoří skvostné sgrafitové kvádrování. Tady v Dačicích se stal prvním zámeckým sídlem, neboť bydlení v předchozím feudálním objektu – tvrzi, už přestalo panstvu vyhovovat. Spolu s chotí Magdalenou z Vřesovic si jej nechal roku 1579 zbudovat Albrecht Krajíř z Krajku. Vznikl podle projektu neznámého severoitalského stavitele, jednoho z těch, kteří se v těch časech v okolí města právě „vyskytovali.“ Namísto zámku to v podstatě byl pouze takový honosnější městský palác sloužící k reprezentaci. Skládal se z vlastního panského sídla a hospodářské části, ve kterou se změnila již zmiňovaná tvrz. Zámek byl původně patrový a přístavba jeho levého křídla a dalšího patra byla realizována až před polovinou 19.století.   Kvůli… Narazíme na něj těsně za severním koncem Palackého náměstí, už v Krajířově ulici, kde se jeho půvabná renesanční masa vypíná na její pravé straně. Na první pohled žádným velkým objektem není (je to spíš zámeček), který ale zaujme svým tvarem i bělostnou fasádou, jíž tvoří skvostné sgrafitové kvádrování. Tady v Dačicích se stal prvním zámeckým sídlem, neboť bydlení v předchozím feudálním objektu – tvrzi, už přestalo panstvu vyhovovat. Spolu s chotí Magdalenou z Vřesovic si jej nechal roku 1579 zbudovat Albrecht Krajíř z Krajku. Vznikl podle projektu neznámého severoitalského stavitele, jednoho z těch, kteří se v těch časech v okolí města právě „vyskytovali.“ Namísto zámku to v podstatě byl pouze takový honosnější městský palác sloužící k reprezentaci. Skládal se z vlastního panského sídla a hospodářské části, ve kterou se změnila již zmiňovaná tvrz. Zámek byl původně patrový a přístavba jeho levého křídla a dalšího patra byla realizována až před polovinou 19.století.   Kvůli…