Přes Komonec a skály Tři sestry ke Starému Světlovu Krásné březnové slunečné dny pokračují dál a já se v sobotu rozhodl dokončit to, co jsem před dvěma týdny započal – kompletní návštěvu Provodovska. Tentokrát ale z opačné strany, od zastávky busu Hájenka nad Horní Lhotou, kam mne brzy ráno dopravil autobus. Modrá barva je prý „dobrá“, ale jí značená tur.trasa vedoucí z Tutkovského sedla ke zřícenině Engelsberka (Sehradu) jako by se na začátku zbláznila: neprve mne vedla oklikou do lesa a pak dlouhým obloukem asi po 400 m doklesala nazpět k hlavní silnici, kde se teprve napojila na zpevněnou lesní cestu - kdybych šel až sem po silnici, udělal bych líp! Cesta stále mírně stoupala a vlnila se pod svahy jako had. Je trošku dusno a proto jsem uvítal nabídku kvalitní H2O ze studánky nad cestou kousek pod hřebenem. Pak už přišel poslední výšvih a já se ocitl u rozcestí s Info tabulí poblíž Vodnického jezírka.   Jeho vodní hladinu jsem spatřil vzápětí a byl překvapen nad jeho proměnou: severní břeh dosud… Krásné březnové slunečné dny pokračují dál a já se v sobotu rozhodl dokončit to, co jsem před dvěma týdny započal – kompletní návštěvu Provodovska. Tentokrát ale z opačné strany, od zastávky busu Hájenka nad Horní Lhotou, kam mne brzy ráno dopravil autobus. Modrá barva je prý „dobrá“, ale jí značená tur.trasa vedoucí z Tutkovského sedla ke zřícenině Engelsberka (Sehradu) jako by se na začátku zbláznila: neprve mne vedla oklikou do lesa a pak dlouhým obloukem asi po 400 m doklesala nazpět k hlavní silnici, kde se teprve napojila na zpevněnou lesní cestu - kdybych šel až sem po silnici, udělal bych líp! Cesta stále mírně stoupala a vlnila se pod svahy jako had. Je trošku dusno a proto jsem uvítal nabídku kvalitní H2O ze studánky nad cestou kousek pod hřebenem. Pak už přišel poslední výšvih a já se ocitl u rozcestí s Info tabulí poblíž Vodnického jezírka.   Jeho vodní hladinu jsem spatřil vzápětí a byl překvapen nad jeho proměnou: severní břeh dosud…