<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
	<wpt lat="50.03166" lon="14.33651">
		<name>Černý lom neboli Kamčatka na Dalejském potoce  (Praha – Holyně)</name>
		<cmt>Černý lom patří k nejzajímavějším částem Dalejského údolí. Původně se jmenoval Kamčatka a své současné jméno získal až v roce 1923, kdy už nebyl funkční. Pochopitelně podle barvy zdejších tmavých silurských vápenců. Černý lom proslul jako významné naleziště lobolitu (plovacího orgánu) mořské lilijice (nejstarší mořští ostnokožci) a místo, kde můžeme – na jeho východní stěně - vidět unikátní přechod mezi dvěma geologickými obdobími, tedy silurem a devonem.
Tento zajímavý stěnový lom se nachází v části Praha – Holyně a v nadmořské výšce lehce přesahující 300 metrů. Někdejší Kamčatka dosahovala délky 275 metrů a její stěna dosahovala výšky 30 m. Zajímavé je, že se zde těžil - v nadloží černých vápenců uložený – světlý, vysokoprocentní vápenec, který je obzvlášť vhodný pro výrobu vápna. Tyto světlé vápence vznikaly ve spodním devonu usazováním na dně teplého moře. Dá se tedy říct, že se tady procházíme po (pra)mořském dně.
Těžba vápence byla v lomu Kamčatka ukončena v roce 1919, aby…</cmt>
		<desc>Černý lom patří k nejzajímavějším částem Dalejského údolí. Původně se jmenoval Kamčatka a své současné jméno získal až v roce 1923, kdy už nebyl funkční. Pochopitelně podle barvy zdejších tmavých silurských vápenců. Černý lom proslul jako významné naleziště lobolitu (plovacího orgánu) mořské lilijice (nejstarší mořští ostnokožci) a místo, kde můžeme – na jeho východní stěně - vidět unikátní přechod mezi dvěma geologickými obdobími, tedy silurem a devonem.
Tento zajímavý stěnový lom se nachází v části Praha – Holyně a v nadmořské výšce lehce přesahující 300 metrů. Někdejší Kamčatka dosahovala délky 275 metrů a její stěna dosahovala výšky 30 m. Zajímavé je, že se zde těžil - v nadloží černých vápenců uložený – světlý, vysokoprocentní vápenec, který je obzvlášť vhodný pro výrobu vápna. Tyto světlé vápence vznikaly ve spodním devonu usazováním na dně teplého moře. Dá se tedy říct, že se tady procházíme po (pra)mořském dně.
Těžba vápence byla v lomu Kamčatka ukončena v roce 1919, aby…</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/mista/cerny-lom-neboli-kamcatka-na-dalejskem-potoce-praha-holyne/detail"></link>
	</wpt>
</gpx>