Z Jaroslavic nejen na "šnicl" do Želechovic Od mé výpravy na Provodovsko uběhl týden a následující sobotní kuropění nás opět přivítalo slunečním jasem. Plán dnešního dne byl následující: nejprve asi tříkilometrový přesun z točny v Jaroslavicích do centra Želechovic nad Dřevnicí, kde bude nejen manželka za tu předjarní procházku přírodou odměněna pořádným kusem svého oblíbeného pokrmu – šniclu. V restauraci U Vágnerů se totiž konal Týden řízků. Poté se přesuneme do Zlína a v bývalém hotelu Moskva (po vpádu Ruska na Ukrajinu bylo z jeho neonového nápisu ubráno posledních šest písmen a v současnosti je přejmenován na Hotel Zlín) navštívíme právě probíhající mineralogickou výstavu a burzu.   Nenáročná procházka mezi oběma obcemi nás obohatila poznatky o terénu pod vrchem Lysá (387 m) a jeho řídkém pasekářském osídlení s menším rančem s koňmi. Nedopřála ale bohužel z jeho odlesněného hřebene ni jednoho pořádného výhledu do okolní krajiny, neboť modravé obzory byly zamženy oparem a ten se… Od mé výpravy na Provodovsko uběhl týden a následující sobotní kuropění nás opět přivítalo slunečním jasem. Plán dnešního dne byl následující: nejprve asi tříkilometrový přesun z točny v Jaroslavicích do centra Želechovic nad Dřevnicí, kde bude nejen manželka za tu předjarní procházku přírodou odměněna pořádným kusem svého oblíbeného pokrmu – šniclu. V restauraci U Vágnerů se totiž konal Týden řízků. Poté se přesuneme do Zlína a v bývalém hotelu Moskva (po vpádu Ruska na Ukrajinu bylo z jeho neonového nápisu ubráno posledních šest písmen a v současnosti je přejmenován na Hotel Zlín) navštívíme právě probíhající mineralogickou výstavu a burzu.   Nenáročná procházka mezi oběma obcemi nás obohatila poznatky o terénu pod vrchem Lysá (387 m) a jeho řídkém pasekářském osídlení s menším rančem s koňmi. Nedopřála ale bohužel z jeho odlesněného hřebene ni jednoho pořádného výhledu do okolní krajiny, neboť modravé obzory byly zamženy oparem a ten se…