Hejnice, bývalý františkánský klášter. Hejnice je poměrně malé město a najít tam zařízení, ve kterém by se dalo najíst, se ukázalo být problémem. Vše vyřešil až dotaz k místním občanům, kteří nám doporučili bývalý klášter jako jedinou možnost, kde ve městě vaří. V recepci se dozvídáme, že klášter je v současnosti vzdělávací, konferenční a poutní dům. Pohled do minulosti nám odhalil, že se klášter začal stavět mezi roky 1692 – 1696. Podle návrhu Marca Antonia z Canevalle jej nechal postavit hrabě František Ferdinand z Gallasu. Klášter byl od počátku určen pro řád františkánů, který tady působil dalších 300 let. Řád byl podporován hraběcím rodem Gallasů. A kromě starosti o kostel se starali o poutníky a místní obyvatele. V klášteře byla velká knihovna a v pozdější době i lékárna. Františkáni v klášteře působili ještě po druhé světové válce. Zlom nastal v dubnu v roce 1950, kdy se z kláštera stalo vězení pro řeholníky. V roce 1991 byl klášter františkánům vrácen a ti jej darovali v roce 1994 litoměřickému biskupství. V této… Hejnice je poměrně malé město a najít tam zařízení, ve kterém by se dalo najíst, se ukázalo být problémem. Vše vyřešil až dotaz k místním občanům, kteří nám doporučili bývalý klášter jako jedinou možnost, kde ve městě vaří. V recepci se dozvídáme, že klášter je v současnosti vzdělávací, konferenční a poutní dům. Pohled do minulosti nám odhalil, že se klášter začal stavět mezi roky 1692 – 1696. Podle návrhu Marca Antonia z Canevalle jej nechal postavit hrabě František Ferdinand z Gallasu. Klášter byl od počátku určen pro řád františkánů, který tady působil dalších 300 let. Řád byl podporován hraběcím rodem Gallasů. A kromě starosti o kostel se starali o poutníky a místní obyvatele. V klášteře byla velká knihovna a v pozdější době i lékárna. Františkáni v klášteře působili ještě po druhé světové válce. Zlom nastal v dubnu v roce 1950, kdy se z kláštera stalo vězení pro řeholníky. V roce 1991 byl klášter františkánům vrácen a ti jej darovali v roce 1994 litoměřickému biskupství. V této…