Vyhlídka „Hejnické madony“. Z Lázní Libverda do Hejnice je to po silnici slabá půlhodinka. Není divu, že dojde na návrh vzít to přes výše jmenovanou vyhlídku. Hned za obcí opouštíme silnici a přes louku stoupáme k lesu na hřebeni. Přecházíme asfaltovou silničku a jdeme k okraji lesa. Po chvilce se objevují mezi stromy dřevěné sochy, lavička a informační tabule. Otevírá se nám odtud dílčí výhled na Lázně Libverdu, které se schovávají v zeleni. Je vidět část Jizerských hor a při pohledu k jihu je hřeben nad řekou Smědou. Na informační tabuli je historie města Hejnice a pověst o zázračném uzdravení. O vyhlídce samotné nic. Vím jen, že autorem soch a zřejmě i lavičky je Jiří Genzer. Jedna socha je jistě madona a ta druhá je hádankou. Snad by mohlo jít o Zvěstování Panny Marie. Ale je to jen dohad. Vyhlídkou to tady ale nekončí. Nedaleký hřbitůvek také něco pamatuje, jsou tady hroby z předminulého století. Za pozornost jistě stojí hřbitovní kaple sv. Kříže. Klid místa… Z Lázní Libverda do Hejnice je to po silnici slabá půlhodinka. Není divu, že dojde na návrh vzít to přes výše jmenovanou vyhlídku. Hned za obcí opouštíme silnici a přes louku stoupáme k lesu na hřebeni. Přecházíme asfaltovou silničku a jdeme k okraji lesa. Po chvilce se objevují mezi stromy dřevěné sochy, lavička a informační tabule. Otevírá se nám odtud dílčí výhled na Lázně Libverdu, které se schovávají v zeleni. Je vidět část Jizerských hor a při pohledu k jihu je hřeben nad řekou Smědou. Na informační tabuli je historie města Hejnice a pověst o zázračném uzdravení. O vyhlídce samotné nic. Vím jen, že autorem soch a zřejmě i lavičky je Jiří Genzer. Jedna socha je jistě madona a ta druhá je hádankou. Snad by mohlo jít o Zvěstování Panny Marie. Ale je to jen dohad. Vyhlídkou to tady ale nekončí. Nedaleký hřbitůvek také něco pamatuje, jsou tady hroby z předminulého století. Za pozornost jistě stojí hřbitovní kaple sv. Kříže. Klid místa…