Roštění - kostel sv.Floriána Roštění je malebná víska s 660 obyvateli, ležící 7 km od Holešova a 1.5 km severně od Rymic. Je prastarou osadou, jak nám připomíná listina olomouckého biskupa z roku1141, kdy spadala pod území přerovského kostela. Štěpán ze Šternberka zakoupil zdejší statek LP 1353 a později jej věnoval šternberskému klášteru. V patnáctém století vesnici vlastnili Žerotínové, o sto let později Jan Vilém z Víckova a poté bylo Roštění přiřazeno k panství holešovských hrabat – Rottalů. Místní se živili předením příze, ale hlavně zemědělstvím. Dostali přízvisko „Poláci“ – to prý proto, že po velké epidemii moru, jemuž podlehla většina obyvatel, byla ves dosídlena polskými osadníky. Dalšími pohromami byla cholera řádící zde roku 1833 (a jíž padlo za oběť přes sto životů) a své vykonaly i četné požáry. Však si místní právě kvůli nim vybrali za patrona obce sv.Floriána a roku 1899 tu vznikl Sbor dobrovolných hasičů.   V témže roce bylo založeno i Kostelní družstvo sv.Floriána, vytknuvší si za… Roštění je malebná víska s 660 obyvateli, ležící 7 km od Holešova a 1.5 km severně od Rymic. Je prastarou osadou, jak nám připomíná listina olomouckého biskupa z roku1141, kdy spadala pod území přerovského kostela. Štěpán ze Šternberka zakoupil zdejší statek LP 1353 a později jej věnoval šternberskému klášteru. V patnáctém století vesnici vlastnili Žerotínové, o sto let později Jan Vilém z Víckova a poté bylo Roštění přiřazeno k panství holešovských hrabat – Rottalů. Místní se živili předením příze, ale hlavně zemědělstvím. Dostali přízvisko „Poláci“ – to prý proto, že po velké epidemii moru, jemuž podlehla většina obyvatel, byla ves dosídlena polskými osadníky. Dalšími pohromami byla cholera řádící zde roku 1833 (a jíž padlo za oběť přes sto životů) a své vykonaly i četné požáry. Však si místní právě kvůli nim vybrali za patrona obce sv.Floriána a roku 1899 tu vznikl Sbor dobrovolných hasičů.   V témže roce bylo založeno i Kostelní družstvo sv.Floriána, vytknuvší si za…