Jablůnka - evangelický kostel Jablůnka je velkou obcí (2000 obyvatel) ležící u břehů Vsetínské Bečvy 6 km na severozápad od Vsetína. Jednou z nejvýznamnějších památek (moc jich zde není) je evangelický helvetský kostel vypínající se poblíž hlavní silnice v jižní části Jablůnky. Na kostelní věži jsou umístěny čtyřstranné hodiny. Naproti chrámu přes cestu stojí fara. Hřbitov je od kostela vzdušnou čarou vzdálen severním směrem asi 600 m. Místní evangelíci jej založili v roce 1852 a dnes jej zdobí smuteční síň, která zde byla vystavěna roku 1989.   Valaši to neměli po Bílé hoře lehké. Vrchnost na ně tlačila, aby se rekatolizovali, což se jim ale v určitých lokalitách moc nedařilo. Místní evangelíci si oddechli až v říjnu 1781, kdy císař Josef II. vydal Toleranční patent, ale vyhráno ani zdaleka neměli. Lidé vyznávající augsburské a helvetské evangelictví (spolu s pravoslavnou církví) sice již nebyli pronásledováni, ale jejich víra byla toliko trpěna, neboť hlavním náboženským směrem bylo jim nadřazené a nadmíru… Jablůnka je velkou obcí (2000 obyvatel) ležící u břehů Vsetínské Bečvy 6 km na severozápad od Vsetína. Jednou z nejvýznamnějších památek (moc jich zde není) je evangelický helvetský kostel vypínající se poblíž hlavní silnice v jižní části Jablůnky. Na kostelní věži jsou umístěny čtyřstranné hodiny. Naproti chrámu přes cestu stojí fara. Hřbitov je od kostela vzdušnou čarou vzdálen severním směrem asi 600 m. Místní evangelíci jej založili v roce 1852 a dnes jej zdobí smuteční síň, která zde byla vystavěna roku 1989.   Valaši to neměli po Bílé hoře lehké. Vrchnost na ně tlačila, aby se rekatolizovali, což se jim ale v určitých lokalitách moc nedařilo. Místní evangelíci si oddechli až v říjnu 1781, kdy císař Josef II. vydal Toleranční patent, ale vyhráno ani zdaleka neměli. Lidé vyznávající augsburské a helvetské evangelictví (spolu s pravoslavnou církví) sice již nebyli pronásledováni, ale jejich víra byla toliko trpěna, neboť hlavním náboženským směrem bylo jim nadřazené a nadmíru…