Jaroměřice (u Jevíčka) – kostel Povýšení sv. Kříže na Kalvárii Jaroměřický kostel Povýšení sv. Kříže na Kalvárii je památkou významnou, cennou i krásnou. Aby ne, když je vznik této stavby spojován s věhlasným vrcholně barokním architektem Janem Blažejem Santini – Aichlem. Druhým jménem, bez kterého by celý poutní areál na hoře Kalvárii zřejmě nikdy nevznikl, je významný moravský zemský politik, baron František Michal Šubíř z Chobyně. Tím „třetím do mariáše“ se pak stal moravskotřebovský františkán Jeroným Weith, který jako první objevil podobnost jaroměřického kopce s jeruzalémskou Golgotou. Vše sice započalo již v roce 1664, ale kříž nad vesnicí ještě určitě nebyl plnohodnotným svatostánkem. Současný poutní kostel pak byl postaven v letech 1712 a 1713. V této souvislosti je potřeba zmínit, že se projekt kostela sice většinou skutečně přičítá Santinimu, ale jeho autorství se nikdy spolehlivě neprokázalo. Stejně tak není zcela jisté, jestli kostel postavil František Klíčník. Středobodem chrámu se stal oltářní obraz Nejsvětějšího Spasitele,… Jaroměřický kostel Povýšení sv. Kříže na Kalvárii je památkou významnou, cennou i krásnou. Aby ne, když je vznik této stavby spojován s věhlasným vrcholně barokním architektem Janem Blažejem Santini – Aichlem. Druhým jménem, bez kterého by celý poutní areál na hoře Kalvárii zřejmě nikdy nevznikl, je významný moravský zemský politik, baron František Michal Šubíř z Chobyně. Tím „třetím do mariáše“ se pak stal moravskotřebovský františkán Jeroným Weith, který jako první objevil podobnost jaroměřického kopce s jeruzalémskou Golgotou. Vše sice započalo již v roce 1664, ale kříž nad vesnicí ještě určitě nebyl plnohodnotným svatostánkem. Současný poutní kostel pak byl postaven v letech 1712 a 1713. V této souvislosti je potřeba zmínit, že se projekt kostela sice většinou skutečně přičítá Santinimu, ale jeho autorství se nikdy spolehlivě neprokázalo. Stejně tak není zcela jisté, jestli kostel postavil František Klíčník. Středobodem chrámu se stal oltářní obraz Nejsvětějšího Spasitele,…