Kateřinice - evangelický kostel Kateřinice jsou obcí, jejíž převážná část zástavby se rozkládá okolo toku potoka Kateřinky, je vzdálena 9 km od Vsetína a žije v ní asi tisícovka obyvatel. V análech je poprvé zmiňována roku 1504 (v období velké kolonizace), kdy jejím založením zaplatil tehdejší majitel vsetínského panství Jan Kuna z Kunštátu své ženě Dorotě ze Zástřizl věno. V roce 1666 tady žilo 195 obyvatel, z toho jedenáct chalupníků, šest sedláků a tři domkáři. V dávné minulosti se místní živili zemědělstvím, pastevectvím, rubáním dřeva v hoře a svou životní úroveň si zvyšovali zpracováváním kůží, košíkařstvím, tkalcovstvím, pečením perníčků, sušením ovoce, sběrem hub a bylin, výrobou dřevěného nářadí a později i výpletem sedadel pro továrny na ohýbaný nábytek. I tak ale museli odcházet za přívydělkem na sezónní práce na Hanou anebo do Rakous a ještě v půli dvacátého století byly Kateřinice jednou z nejchudších dědin na celém Valašsku. Do roku 1849 patřila obec pod Vsetín, do roku 1909 pod… Kateřinice jsou obcí, jejíž převážná část zástavby se rozkládá okolo toku potoka Kateřinky, je vzdálena 9 km od Vsetína a žije v ní asi tisícovka obyvatel. V análech je poprvé zmiňována roku 1504 (v období velké kolonizace), kdy jejím založením zaplatil tehdejší majitel vsetínského panství Jan Kuna z Kunštátu své ženě Dorotě ze Zástřizl věno. V roce 1666 tady žilo 195 obyvatel, z toho jedenáct chalupníků, šest sedláků a tři domkáři. V dávné minulosti se místní živili zemědělstvím, pastevectvím, rubáním dřeva v hoře a svou životní úroveň si zvyšovali zpracováváním kůží, košíkařstvím, tkalcovstvím, pečením perníčků, sušením ovoce, sběrem hub a bylin, výrobou dřevěného nářadí a později i výpletem sedadel pro továrny na ohýbaný nábytek. I tak ale museli odcházet za přívydělkem na sezónní práce na Hanou anebo do Rakous a ještě v půli dvacátého století byly Kateřinice jednou z nejchudších dědin na celém Valašsku. Do roku 1849 patřila obec pod Vsetín, do roku 1909 pod…