Ratiboř - evangelický kostel Hlavní signál k obnově a reformě církve vyslali k místním už kališníci za husitských válek a brzy poté se obyvatelé této valašské dědinky, vyznávající luteránství, tajně scházeli k bohoslužbám. Z lidových kazatelů vynikl charismatický Jan Maniš. Ten byl ale zatčen a po věznění v Brně odeslán k nucenému pobytu do Uher, kde nakonec i zemřel. Po vydání Toleračního patentu (13.10.1781) se téměř všichni občané Ratiboře přihlásili k víře svých předků a o rok později vznikl luteránský sbor a byl vystavěn dřevěný kostelík. Ten v následujícím devatenáctém století (LP 1861) po dlouhých devatenácti letech výstavby nahradil chrám zděný, zbudovaný dle plánů Franze Forstera, architekta z Vídně. Největší raritou kostela je kámen zasazený za oltářem. V dobách náboženské intolerance a útisků se v jeho dutině ukrývaly náboženské knihy, z nichž kázával Jan Maniš.   Kostel se nachází v centru obce, poblíž hlavní silnice spojující Ratiboř se 7 km vzdáleným Vsetínem.   Hlavní signál k obnově a reformě církve vyslali k místním už kališníci za husitských válek a brzy poté se obyvatelé této valašské dědinky, vyznávající luteránství, tajně scházeli k bohoslužbám. Z lidových kazatelů vynikl charismatický Jan Maniš. Ten byl ale zatčen a po věznění v Brně odeslán k nucenému pobytu do Uher, kde nakonec i zemřel. Po vydání Toleračního patentu (13.10.1781) se téměř všichni občané Ratiboře přihlásili k víře svých předků a o rok později vznikl luteránský sbor a byl vystavěn dřevěný kostelík. Ten v následujícím devatenáctém století (LP 1861) po dlouhých devatenácti letech výstavby nahradil chrám zděný, zbudovaný dle plánů Franze Forstera, architekta z Vídně. Největší raritou kostela je kámen zasazený za oltářem. V dobách náboženské intolerance a útisků se v jeho dutině ukrývaly náboženské knihy, z nichž kázával Jan Maniš.   Kostel se nachází v centru obce, poblíž hlavní silnice spojující Ratiboř se 7 km vzdáleným Vsetínem.