Ratiboř - busta T.G.Masaryka a Pomník padlým Hlavní údolí, které vyhloubil potok Ratibořka, spolu s boční dolinkou s přítokem Kateřinky téměř celé pokrývá zástavba jakési vesnické aglomerace. Osídlení se nenachází jen v údolní nivě, ale je ve formě pasekářských usedlostí rozhozeno také po okolních stráních a hřebenech, přináležících Hostýnským vrchům. Kromě rozsáhlé a největší obce Hošťálkové a menších Kateřinic je tady druhou největší dědinou Ratiboř, která má katastr o rozloze 18.75 kilometrů čtverečních (s nejvyšším kopcem Drastihlavou o výšce 695 m) a počtem obyvatel dosahujících bez dvou stovek numera dva tisíce. V análech je obec poprvé vzpomínána v listině Václava III. z roku 1306, kdy zde chtěl panovník založit cisterciácký klášter, ale kvůli jeho vraždě v Olomouci už k tomu bohužel nedošlo. Údolí osídlili původní osadníci, živící se chovem dobytka, prací na poli a těžbou dřeva. Po příchodu Valachů se rozšířilo pastevectví ve formě salašnictví. Krom toho si místní přivydělávali tkaním plátna, výrobou křiváků (kapesních… Hlavní údolí, které vyhloubil potok Ratibořka, spolu s boční dolinkou s přítokem Kateřinky téměř celé pokrývá zástavba jakési vesnické aglomerace. Osídlení se nenachází jen v údolní nivě, ale je ve formě pasekářských usedlostí rozhozeno také po okolních stráních a hřebenech, přináležících Hostýnským vrchům. Kromě rozsáhlé a největší obce Hošťálkové a menších Kateřinic je tady druhou největší dědinou Ratiboř, která má katastr o rozloze 18.75 kilometrů čtverečních (s nejvyšším kopcem Drastihlavou o výšce 695 m) a počtem obyvatel dosahujících bez dvou stovek numera dva tisíce. V análech je obec poprvé vzpomínána v listině Václava III. z roku 1306, kdy zde chtěl panovník založit cisterciácký klášter, ale kvůli jeho vraždě v Olomouci už k tomu bohužel nedošlo. Údolí osídlili původní osadníci, živící se chovem dobytka, prací na poli a těžbou dřeva. Po příchodu Valachů se rozšířilo pastevectví ve formě salašnictví. Krom toho si místní přivydělávali tkaním plátna, výrobou křiváků (kapesních…