Aktuální stav zříceniny Starého Světlova Poprvé je má očička spatřila již v sedmdesátých letech loňského století. To ze mne bylo ještě dítko školou povinné, ale žádným „děťátkem“ jsem už pochopitelně nebyl. Návštěvu hradu tehdy zapříčinily dvě okolnosti. Prvou byla ta, že se můj mladší bratřík nedávno vrátil z luhačovických lázní, kde si léčil churavé průdušky. Rok předtím byl ve Cvikově, jenže tam léčba nezabrala. Zato v Luhačovicích ano a on na doporučení lékařů potřeboval pravidelně popíjet léčivou vodu z pramene Ottovky. Ta se bohužel v sámoškách neprodávala, a proto pro ni bylo nutno přímo ke zdroji jezdit. Většinou ji bráškovi dovážel tata (řidič náklaďáku v n.p.MEZ), jenže ten zrovna odjel na dva dny do Tábora, a tak zůstalo její rychlé doplnění na mé maličkosti.   Po návratu ze školy mi máti do batůžku vložila dvě prázdné zašpuntované láhve obalené ručníkem, já nastartoval „araba“ a poté už s větrem o závod po silnici vedoucí přes místní hory a doly ujížděl vstříc Luhačovicům. Můj bicykl se sice nehonosil značkou… Poprvé je má očička spatřila již v sedmdesátých letech loňského století. To ze mne bylo ještě dítko školou povinné, ale žádným „děťátkem“ jsem už pochopitelně nebyl. Návštěvu hradu tehdy zapříčinily dvě okolnosti. Prvou byla ta, že se můj mladší bratřík nedávno vrátil z luhačovických lázní, kde si léčil churavé průdušky. Rok předtím byl ve Cvikově, jenže tam léčba nezabrala. Zato v Luhačovicích ano a on na doporučení lékařů potřeboval pravidelně popíjet léčivou vodu z pramene Ottovky. Ta se bohužel v sámoškách neprodávala, a proto pro ni bylo nutno přímo ke zdroji jezdit. Většinou ji bráškovi dovážel tata (řidič náklaďáku v n.p.MEZ), jenže ten zrovna odjel na dva dny do Tábora, a tak zůstalo její rychlé doplnění na mé maličkosti.   Po návratu ze školy mi máti do batůžku vložila dvě prázdné zašpuntované láhve obalené ručníkem, já nastartoval „araba“ a poté už s větrem o závod po silnici vedoucí přes místní hory a doly ujížděl vstříc Luhačovicům. Můj bicykl se sice nehonosil značkou…