Mořice – kostel sv. Martina a galerie světců pod širým nebem Tento pozoruhodný barokní svatostánek vznikl v I. třetině 18. století a najdeme jej v centru obce Mořice na Prostějovsku. Na první pohled zaujme zejména venkovní balustrádovou sochařskou výzdobou. Ta je považována za velmi hodnotnou – však jsou také jednotlivé skulptury spojovány s takovými mistry barokního sochařství, jakými byli – převážně v Olomouci působící - Jan Václav Sturmer, Filip Sattler, Josef Winterhalder starší a Jan Michael Scherhauf. Původně paulánský kostel údajně stojí na místě starší kaple a byl vystavěn ve třech etapách, které proběhly v letech 1703 až 1707, 1708 až 1709 a 1728 až 1729. Je přitom zajímavé, že po zrušení vranovského kláštera měl být zbořen, ale na žádost obce zůstal zachován. Jedná se o nevelkou, samostatně stojící, centrální stavbu členitého půdorysu. Vlastní kostel má čtvercovou základnu s konkávně vybranými rohy. K ní přiléhá čelní otevřená předsíň s půlkruhovými arkádovými oblouky na pilířích, kterou zakončuje kamenná balustráda se sochami… Tento pozoruhodný barokní svatostánek vznikl v I. třetině 18. století a najdeme jej v centru obce Mořice na Prostějovsku. Na první pohled zaujme zejména venkovní balustrádovou sochařskou výzdobou. Ta je považována za velmi hodnotnou – však jsou také jednotlivé skulptury spojovány s takovými mistry barokního sochařství, jakými byli – převážně v Olomouci působící - Jan Václav Sturmer, Filip Sattler, Josef Winterhalder starší a Jan Michael Scherhauf. Původně paulánský kostel údajně stojí na místě starší kaple a byl vystavěn ve třech etapách, které proběhly v letech 1703 až 1707, 1708 až 1709 a 1728 až 1729. Je přitom zajímavé, že po zrušení vranovského kláštera měl být zbořen, ale na žádost obce zůstal zachován. Jedná se o nevelkou, samostatně stojící, centrální stavbu členitého půdorysu. Vlastní kostel má čtvercovou základnu s konkávně vybranými rohy. K ní přiléhá čelní otevřená předsíň s půlkruhovými arkádovými oblouky na pilířích, kterou zakončuje kamenná balustráda se sochami…