O vrchu Komonci Páteří Vizovických vrchů je dlouhatánský Klášťovský hřeben, táhnoucí se od Čertových skal u Lidečka až po napajedelskou brázdu. Ve východní části je nejvýraznější kótou nejvyšší Klášťov (763 m), ve střední části vrchů pak nad plošší reliéf krajiny vystupuje masivní vrch Komonec (672 m), spadající do katastru obce Provodov. Z Provodovska, ze svahů Klenčova, je na něj pěkný pohled, ale možná daleko lepší je ten, který se zobrazí ze zákrut silnice vedoucí z Luhačovic do obce Kladná-Žilín. Podle pověsti prý Komonec nese své jméno po uprchlících z Komně, kteří se na kopci skrývali za tureckého vpádu roku 1663.   Podloží tvoří západokarpatský flyš zastoupený zde vrstvami soláňskými (více pískovce na úkor jílovce) a luhačoviskými, tvořenými arkózním drobovým pískovcem. Kopec původně kryla jedlová bučina, která byla nahrazena smrkem. Dnes se lesnící snaží hvozd vrátit do prapůvodní podoby. Roku 1992 tady řádil velký požár, který zlikvidoval 23 ha lesa. V současnosti už holé plochy… Páteří Vizovických vrchů je dlouhatánský Klášťovský hřeben, táhnoucí se od Čertových skal u Lidečka až po napajedelskou brázdu. Ve východní části je nejvýraznější kótou nejvyšší Klášťov (763 m), ve střední části vrchů pak nad plošší reliéf krajiny vystupuje masivní vrch Komonec (672 m), spadající do katastru obce Provodov. Z Provodovska, ze svahů Klenčova, je na něj pěkný pohled, ale možná daleko lepší je ten, který se zobrazí ze zákrut silnice vedoucí z Luhačovic do obce Kladná-Žilín. Podle pověsti prý Komonec nese své jméno po uprchlících z Komně, kteří se na kopci skrývali za tureckého vpádu roku 1663.   Podloží tvoří západokarpatský flyš zastoupený zde vrstvami soláňskými (více pískovce na úkor jílovce) a luhačoviskými, tvořenými arkózním drobovým pískovcem. Kopec původně kryla jedlová bučina, která byla nahrazena smrkem. Dnes se lesnící snaží hvozd vrátit do prapůvodní podoby. Roku 1992 tady řádil velký požár, který zlikvidoval 23 ha lesa. V současnosti už holé plochy…