Že by vstup do podzemí pod Dušnou? Dušná…      Pro spoustu lidí asi pojmenování, které mnoho neřekne. Pro ty, kteří znají Valašsko se ovšem jedná o významnou křižovatku cest na různá významná místa. Pro milovníky skal a kdejakého to kamení v nejrůznější formě taktéž.      Ať už se jedná o slavné a krásné „pohanské“ Svantovítovy skály, pojmenované po nejvyšším vládci či bojovníkovi – jen málokterý vládce v té době, by jen těžko nebyl i mocným válečníkem. Svantovítovi se podle všeho klaněla spousta tehdejších kmenů. Na území dávného Německa se jednalo o postavu ne nepodobnou Perunovi. Svým způsobem mohl patřit do rodiny s bohem Svarožičem, u nás známějším spíš jako Radegast. Tedy boha hojnosti, úrody a pohostinství. Kdo ví ale, jak vše bylo ve skutečnosti? Souvislost Svarožiče s Radegastem je snad jen v náznaku „že Svarožič obýval svatyni či pevnost se jménem Riedigost“. Něco takového se uvádí v Dětmarově kronice ze začátku 11 století. Hrad, hradiště, palác či svatyně se měla nacházet v kraji Ratarů v dnešním Německu… Dušná…      Pro spoustu lidí asi pojmenování, které mnoho neřekne. Pro ty, kteří znají Valašsko se ovšem jedná o významnou křižovatku cest na různá významná místa. Pro milovníky skal a kdejakého to kamení v nejrůznější formě taktéž.      Ať už se jedná o slavné a krásné „pohanské“ Svantovítovy skály, pojmenované po nejvyšším vládci či bojovníkovi – jen málokterý vládce v té době, by jen těžko nebyl i mocným válečníkem. Svantovítovi se podle všeho klaněla spousta tehdejších kmenů. Na území dávného Německa se jednalo o postavu ne nepodobnou Perunovi. Svým způsobem mohl patřit do rodiny s bohem Svarožičem, u nás známějším spíš jako Radegast. Tedy boha hojnosti, úrody a pohostinství. Kdo ví ale, jak vše bylo ve skutečnosti? Souvislost Svarožiče s Radegastem je snad jen v náznaku „že Svarožič obýval svatyni či pevnost se jménem Riedigost“. Něco takového se uvádí v Dětmarově kronice ze začátku 11 století. Hrad, hradiště, palác či svatyně se měla nacházet v kraji Ratarů v dnešním Německu…