Bezpráví – U Pildy Cyklostezka Orlice mezi Chocní a Letohradem se za dobu své existence stala určitým krajovým fenoménem, který nevyužívají jen pomístní cykloturisté, ale i zajíždí sem s oblibou i vyznavači bicyklování i ze vzdálenějších lokalit. Nevím, jestli se můžeme my ze Šumperka a okolí taky považovat za vzdálenější, ale při cestě z Chocně to máme něco kolem stovky kilometrů k bydlišti a to díky celkem příjemnému terénu za Letohradem. Tam sice cyklostezka oficiálně končí, ale dá se hezky pokračovat kolem Tiché Orlice a po té překonat nepříliš velký kopec směrem na Lanškroun, tak ještě menší návrší k Tátenicím a pak už si to fičet podle Moravské Sázavy. Povětšinou na cyklostezku vyrážíme vlakem v brzkých ranních hodinách, takže snad i to zapříčinilo, že nám doposud unikal jeden důležitý záchytný bod. Tím záchytným bodem samozřejmě míním hospodu, protože co by to bylo za výlet bez hostince. Možná i fakt, že poslední akce tohoto typu jsme uskutečnili při památném datu srpnové okupace v loňském… Cyklostezka Orlice mezi Chocní a Letohradem se za dobu své existence stala určitým krajovým fenoménem, který nevyužívají jen pomístní cykloturisté, ale i zajíždí sem s oblibou i vyznavači bicyklování i ze vzdálenějších lokalit. Nevím, jestli se můžeme my ze Šumperka a okolí taky považovat za vzdálenější, ale při cestě z Chocně to máme něco kolem stovky kilometrů k bydlišti a to díky celkem příjemnému terénu za Letohradem. Tam sice cyklostezka oficiálně končí, ale dá se hezky pokračovat kolem Tiché Orlice a po té překonat nepříliš velký kopec směrem na Lanškroun, tak ještě menší návrší k Tátenicím a pak už si to fičet podle Moravské Sázavy. Povětšinou na cyklostezku vyrážíme vlakem v brzkých ranních hodinách, takže snad i to zapříčinilo, že nám doposud unikal jeden důležitý záchytný bod. Tím záchytným bodem samozřejmě míním hospodu, protože co by to bylo za výlet bez hostince. Možná i fakt, že poslední akce tohoto typu jsme uskutečnili při památném datu srpnové okupace v loňském…