Příběh žateckých volyňských Čechů. Těžké životní podmínky v Rakousku-Uhersku a slib carské vlády na koupi levné půdy, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu přimělo k vystěhování v letech 1868 – 1880 na 16000 Čechů do Volyně v carském Rusku. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu 20 let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Převážná část Čechů se zde usadila a svojí prací výrazně přispěli k rozvoji hospodářské a kulturní úrovně v obydlených územích. Po I. světové válce byla Volyň rozdělena. Západní část připadla Polsku, východní zůstala Ukrajině. České osady na polské straně se postupně obnovovaly, na Ukrajině se Češi stali obětí násilnické politiky sovětské vlády. Lidé přicházeli o majetek, mnoho volyňských Čechů skončilo v gulazích, nebo bylo odsouzeno k trestu smrti. Koncem třicátých let nastaly problémy i českým osadníkům na polské straně. V roce 1939 obsadil Sovětský svaz východ Polska a tak došlo k opětovnému sloučení obou částí Volyně. V roce 1941 byla Volyně okupována… Těžké životní podmínky v Rakousku-Uhersku a slib carské vlády na koupi levné půdy, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu přimělo k vystěhování v letech 1868 – 1880 na 16000 Čechů do Volyně v carském Rusku. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu 20 let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Převážná část Čechů se zde usadila a svojí prací výrazně přispěli k rozvoji hospodářské a kulturní úrovně v obydlených územích. Po I. světové válce byla Volyň rozdělena. Západní část připadla Polsku, východní zůstala Ukrajině. České osady na polské straně se postupně obnovovaly, na Ukrajině se Češi stali obětí násilnické politiky sovětské vlády. Lidé přicházeli o majetek, mnoho volyňských Čechů skončilo v gulazích, nebo bylo odsouzeno k trestu smrti. Koncem třicátých let nastaly problémy i českým osadníkům na polské straně. V roce 1939 obsadil Sovětský svaz východ Polska a tak došlo k opětovnému sloučení obou částí Volyně. V roce 1941 byla Volyně okupována…