Nejkrásnější znojemský kostel Poprvé jsem jej spatřil na tehdejší oblíbené širokoúhlé barevné mozaikové pohlednici, kterou nám domů zaslal tatík z vojenského cvičení. Mozaika zobrazovala především záběry z „historického“ znojemského vinobraní, ale ústředním a největším obrázkem byl právě snímek té ohromné historické svatyně. V mé dětské mysli evokoval představu středověku daleko víc, jak obrázky hradů a mně připadalo, že je ten ohromný barák přímo symbolem toho, o čem se říká, že je to staré jak Metuzalém...   Na vlastní oči (ale na dálku) jsem jej pak spatřil v období služby vlasti, kdy nás z rot do Znojma posílali k vojenskému zubaři. Nezapomenutelným dojmem pak zapůsobila mnohem „mladší“ návštěva, vykonaná už v civilu spolu s manželkou. Podnikli jsme tehdy dvoudenní výlet s přespáním ve Znojmě. Větší část prvního dne jsme strávili přechodem Pálavy (ze železniční stanice Popice až do Mikulova), pozdě odpoledne jsme opět usedli do vlaku a nechali se převézt do Znojma, kde jsme se nejdříve ze všeho ubytovali. Poprvé jsem jej spatřil na tehdejší oblíbené širokoúhlé barevné mozaikové pohlednici, kterou nám domů zaslal tatík z vojenského cvičení. Mozaika zobrazovala především záběry z „historického“ znojemského vinobraní, ale ústředním a největším obrázkem byl právě snímek té ohromné historické svatyně. V mé dětské mysli evokoval představu středověku daleko víc, jak obrázky hradů a mně připadalo, že je ten ohromný barák přímo symbolem toho, o čem se říká, že je to staré jak Metuzalém...   Na vlastní oči (ale na dálku) jsem jej pak spatřil v období služby vlasti, kdy nás z rot do Znojma posílali k vojenskému zubaři. Nezapomenutelným dojmem pak zapůsobila mnohem „mladší“ návštěva, vykonaná už v civilu spolu s manželkou. Podnikli jsme tehdy dvoudenní výlet s přespáním ve Znojmě. Větší část prvního dne jsme strávili přechodem Pálavy (ze železniční stanice Popice až do Mikulova), pozdě odpoledne jsme opět usedli do vlaku a nechali se převézt do Znojma, kde jsme se nejdříve ze všeho ubytovali.