Květnická Velká skála Málokteré město má v pozadí tak báječnou horskou kulisu jako Tišnov u Brna. Podle bohatého výskytu rostlinstva nese tato „hora“ se dvěma vrcholy, vypínajícími se přímo nad středem města, už od nepaměti jméno Květnice. Jenže skutečnou horou není. Na to by totiž musela mít poněkud jinou nadmořskou výšku. Její vrcholové kóty jsou označeny toliko číselky 446 m (Velká skála), 387 m (Malá skála) a vlastní vrchol se tyčí do 470 metrů nad hladinou nejbližšího, leč poněkud vzdáleného moře. Její extrémně strmé svahy pokryté listnatým hovzdem a místy i lesostepí se ale zdají opticky mnohem vyšší. S tím bohatstvím zdejší květeny je to tak: Květnice je sice stran geologie součástí brněnského masívu, ale zároveň i jakýmsi rozmezím mezi chladnější Vysočinou a mnohem teplejším Brněnskem. Navíc je geologické podloží téhle masivní „ostrovní hory“ tvořeno nejen šedými či narůželovělými křemennými slepenci a pískovci, přeměněné místy na kvarcit, ale hlavně devonskými vápenci, díky čemuž zde vznikl … Málokteré město má v pozadí tak báječnou horskou kulisu jako Tišnov u Brna. Podle bohatého výskytu rostlinstva nese tato „hora“ se dvěma vrcholy, vypínajícími se přímo nad středem města, už od nepaměti jméno Květnice. Jenže skutečnou horou není. Na to by totiž musela mít poněkud jinou nadmořskou výšku. Její vrcholové kóty jsou označeny toliko číselky 446 m (Velká skála), 387 m (Malá skála) a vlastní vrchol se tyčí do 470 metrů nad hladinou nejbližšího, leč poněkud vzdáleného moře. Její extrémně strmé svahy pokryté listnatým hovzdem a místy i lesostepí se ale zdají opticky mnohem vyšší. S tím bohatstvím zdejší květeny je to tak: Květnice je sice stran geologie součástí brněnského masívu, ale zároveň i jakýmsi rozmezím mezi chladnější Vysočinou a mnohem teplejším Brněnskem. Navíc je geologické podloží téhle masivní „ostrovní hory“ tvořeno nejen šedými či narůželovělými křemennými slepenci a pískovci, přeměněné místy na kvarcit, ale hlavně devonskými vápenci, díky čemuž zde vznikl …