Cesta do Podbeskydí - 2.Mini procházka Novým Jičínem Ještě před odjezdem z Lešné jsme chvilku koketovali s myšlenkou, či přece jen nezůstat a tu slabou hodinku zbývající do otevření zámku „normální“ veřejnosti nějak přečkat. Jenže právě v tom momentě nás ohlušil ryk připomínající průběh motocyklových závodů a my jen nevěřícně koukali, co se to vlastně děje. Co by se dělo? Skoro nic - to jen po silnici směrem k zámku přijížděla kavalérie dalších svatebčanů, sedících na různých typech motorek, skutrů, pionýrů a nevím čeho ještě… a to vám byl, lidičky, takový kravál, že když po jejich přejezdu vedle nás zastavil linkový autobus, neváhali jsme už ani vteřinu a nechali se jím odvézt do Nového Jičína!   Cestou jsem se napřed kratičce zamyslel nad „romantikou“ takovéhoto svatebního obřadu, ale pak nad tím jen v duchu mávnul rukou. A jen co jsme se vyhoupli nad obec, raději se kochal okolní podbeskydskou krajinou. Ačkoliv naše trasa probíhala přes hrby a hrbečky nevysoké vrchovinky, nabízela nečekané pohledy. Tu na nejvyšší „horu“… Ještě před odjezdem z Lešné jsme chvilku koketovali s myšlenkou, či přece jen nezůstat a tu slabou hodinku zbývající do otevření zámku „normální“ veřejnosti nějak přečkat. Jenže právě v tom momentě nás ohlušil ryk připomínající průběh motocyklových závodů a my jen nevěřícně koukali, co se to vlastně děje. Co by se dělo? Skoro nic - to jen po silnici směrem k zámku přijížděla kavalérie dalších svatebčanů, sedících na různých typech motorek, skutrů, pionýrů a nevím čeho ještě… a to vám byl, lidičky, takový kravál, že když po jejich přejezdu vedle nás zastavil linkový autobus, neváhali jsme už ani vteřinu a nechali se jím odvézt do Nového Jičína!   Cestou jsem se napřed kratičce zamyslel nad „romantikou“ takovéhoto svatebního obřadu, ale pak nad tím jen v duchu mávnul rukou. A jen co jsme se vyhoupli nad obec, raději se kochal okolní podbeskydskou krajinou. Ačkoliv naše trasa probíhala přes hrby a hrbečky nevysoké vrchovinky, nabízela nečekané pohledy. Tu na nejvyšší „horu“…