Nýznerovská hornatina – Špičák 957 m Obecně řadíme Rychlebské hory k Jeseníkům, přesněji k oblasti zvané Jesenická soustava. Kdysi se tomu seskupení obecně říkalo Východní Sudety, ale od jisté doby je slovo Sudety vnímáno skoro jako sprosté slovo, ačkoliv jeho původ má své kořeny v nějakém keltském nářečí, ale v novodobé historii tak dostalo nechvalná nádech. Ačkoliv Rychlebské hory tvoří poměrně rozsáhlé území, mnozí považují za ty pravé Rychleby jen tu část, která se táhne od Smrku podél státní hranice k severozápadu a spoluvytváří hranici Javornického výběžku. Nicméně nejvyšší část pohoří se táhne na východě od Pomezí na západ ke Kladskému sedlu a říká se jí Lipovská (nebo Hornolipovská) hornatina, ale nic naplat, Hrubý Jeseník i Králický Sněžník je tu moc blízko. Východně od Pomezí pokračují Rychleby Sokolským hřbetem, s nejvyšším Studničním vrchem (992 m). Již prvně zmíněný pohraniční hřeben severně až severozápadně od Smrku horopisně končí… Obecně řadíme Rychlebské hory k Jeseníkům, přesněji k oblasti zvané Jesenická soustava. Kdysi se tomu seskupení obecně říkalo Východní Sudety, ale od jisté doby je slovo Sudety vnímáno skoro jako sprosté slovo, ačkoliv jeho původ má své kořeny v nějakém keltském nářečí, ale v novodobé historii tak dostalo nechvalná nádech. Ačkoliv Rychlebské hory tvoří poměrně rozsáhlé území, mnozí považují za ty pravé Rychleby jen tu část, která se táhne od Smrku podél státní hranice k severozápadu a spoluvytváří hranici Javornického výběžku. Nicméně nejvyšší část pohoří se táhne na východě od Pomezí na západ ke Kladskému sedlu a říká se jí Lipovská (nebo Hornolipovská) hornatina, ale nic naplat, Hrubý Jeseník i Králický Sněžník je tu moc blízko. Východně od Pomezí pokračují Rychleby Sokolským hřbetem, s nejvyšším Studničním vrchem (992 m). Již prvně zmíněný pohraniční hřeben severně až severozápadně od Smrku horopisně končí…