Co skrývá Mariánská skála? Při pohledu z Mostu dr. Edvarda Beneše na Mariánskou skálu jsou nad kolejemi vidět dva mohutné betonové portály vstupů do skály. V roce 1939 se zde začaly razit dva tunely, které měly při povodních odvádět dopravu z centra Ústí skrz skálu do Krásného Března. Tunel měl být dlouhý 620 metrů, vysoký 4,2 m, široký 6 m a mělo zde být 8 únikových a větracích štol. V září 1939, po rozpoutání II. světové války, byly práce pro nedostatek dělníků a materiálu ukončeny. Bylo vyraženo 35 metrů chodeb a dvě odvětrávací štoly. V průběhu války byl tunel upraven na úkryt před leteckými nálety, byl zde umístěn vysílač místního rozhlasu a zároveň se odtud řídila doprava na hlavním vlakovém nádraží a v ústeckém přístavu. Nedodělaná stavba tunelu po válce sloužila jako protiatomový kryt. Bunkr patří Českým drahám a je nevyužíván. Ústecké muzeum ho chce zpřístupnit na připravované turistické trase – Ústecké podzemí. Při pohledu z Mostu dr. Edvarda Beneše na Mariánskou skálu jsou nad kolejemi vidět dva mohutné betonové portály vstupů do skály. V roce 1939 se zde začaly razit dva tunely, které měly při povodních odvádět dopravu z centra Ústí skrz skálu do Krásného Března. Tunel měl být dlouhý 620 metrů, vysoký 4,2 m, široký 6 m a mělo zde být 8 únikových a větracích štol. V září 1939, po rozpoutání II. světové války, byly práce pro nedostatek dělníků a materiálu ukončeny. Bylo vyraženo 35 metrů chodeb a dvě odvětrávací štoly. V průběhu války byl tunel upraven na úkryt před leteckými nálety, byl zde umístěn vysílač místního rozhlasu a zároveň se odtud řídila doprava na hlavním vlakovém nádraží a v ústeckém přístavu. Nedodělaná stavba tunelu po válce sloužila jako protiatomový kryt. Bunkr patří Českým drahám a je nevyužíván. Ústecké muzeum ho chce zpřístupnit na připravované turistické trase – Ústecké podzemí.