Jeskyně Na Špičáku – dobré bydlo zimních spáčů Jeskynní systém v severním podhůří Hrubého Jeseníku býval odedávna příležitostným útočištěm poutníků a již v 19. století byl jako jeden z prvních v České republice zpřístupněn veřejnosti. Dnes je toto podzemí, pyšnící se unikátními historickými malbami a nápisy na stěnách, vyhledávaným cílem návštěvníků. A to nejen dvounohých, ale i okřídlených. Jeskyně Na Špičáku jsou významným zimovištěm letounů. První záznamy o tajuplných okřídlených spáčích pocházejí z roku 1959 od jednoho z otců zakladatelů československé chiropterologie, prof. Gaislera. Ten zde tehdy zaznamenal 5 druhů. Pravidelný zimní monitoring netopýrů tu probíhá od roku 1996. V některých letech jsou poznatky o letounech doplňovány odchyty do sítí či sledováním aktivity s pomocí ultrazvukových detektorů v době podzimních sletů (tzv. swarmingu). Z jeskyní samotných a jejich bezprostředního okolí tak dnes známe již patnáct druhů. Svůj zimní spánek tu každoročně tráví minimálně 5 druhů. Nejpočetněji je zastoupen… Jeskynní systém v severním podhůří Hrubého Jeseníku býval odedávna příležitostným útočištěm poutníků a již v 19. století byl jako jeden z prvních v České republice zpřístupněn veřejnosti. Dnes je toto podzemí, pyšnící se unikátními historickými malbami a nápisy na stěnách, vyhledávaným cílem návštěvníků. A to nejen dvounohých, ale i okřídlených. Jeskyně Na Špičáku jsou významným zimovištěm letounů. První záznamy o tajuplných okřídlených spáčích pocházejí z roku 1959 od jednoho z otců zakladatelů československé chiropterologie, prof. Gaislera. Ten zde tehdy zaznamenal 5 druhů. Pravidelný zimní monitoring netopýrů tu probíhá od roku 1996. V některých letech jsou poznatky o letounech doplňovány odchyty do sítí či sledováním aktivity s pomocí ultrazvukových detektorů v době podzimních sletů (tzv. swarmingu). Z jeskyní samotných a jejich bezprostředního okolí tak dnes známe již patnáct druhů. Svůj zimní spánek tu každoročně tráví minimálně 5 druhů. Nejpočetněji je zastoupen…