Lužický region hnědouhelných dolů se stal jezerní krajinou   Na území dvou spolkových zemí, Saska a Braniborska, cca 150 km jižně od Berlína a 60 km severně od Drážďan najdeme unikátní Lužickou jezerní krajinu. Ani od nás to není daleko, přibližně 220 kilometrů severně od Prahy. Od poloviny 19. století formovala toto teritorium těžba a zpracování uhlí. Jak to tu tehdy vypadalo doporučujeme pro představu pohled od zámku Jezeří na zdejší uhelnou pánev. Dnes se z kdysi průmyslové Lužice stala turisty lákající unikátní jezerní krajina. Povrchové hnědouhelné doly, stejně jako u nás, zdevastovaly krajinu. V celém regionu od roku 1850 vytěžili horníci dvě miliardy tun hnědého uhlí z hloubky až šedesáti metrů. V roce 1989 zde pracovalo 140 tis. zaměstnanců v 39 dolech. Za rok vytěžili 301 mil. tun uhlí. Potom nastal útlum a příklon Německa k zeleným energiím. Rychle se tento trend projevil. V roce 2016 tu zbylo jen 8000 horníků, kteří vytěžili ve 4 dolech 62,3 mil. tun uhlí.  V provozu od té doby zůstaly jen uhelné…   Na území dvou spolkových zemí, Saska a Braniborska, cca 150 km jižně od Berlína a 60 km severně od Drážďan najdeme unikátní Lužickou jezerní krajinu. Ani od nás to není daleko, přibližně 220 kilometrů severně od Prahy. Od poloviny 19. století formovala toto teritorium těžba a zpracování uhlí. Jak to tu tehdy vypadalo doporučujeme pro představu pohled od zámku Jezeří na zdejší uhelnou pánev. Dnes se z kdysi průmyslové Lužice stala turisty lákající unikátní jezerní krajina. Povrchové hnědouhelné doly, stejně jako u nás, zdevastovaly krajinu. V celém regionu od roku 1850 vytěžili horníci dvě miliardy tun hnědého uhlí z hloubky až šedesáti metrů. V roce 1989 zde pracovalo 140 tis. zaměstnanců v 39 dolech. Za rok vytěžili 301 mil. tun uhlí. Potom nastal útlum a příklon Německa k zeleným energiím. Rychle se tento trend projevil. V roce 2016 tu zbylo jen 8000 horníků, kteří vytěžili ve 4 dolech 62,3 mil. tun uhlí.  V provozu od té doby zůstaly jen uhelné…