Palác Desfours Neoklasicistní dům palácového typu byl postaven v letech 1845–1847 českým architektem Josefem Krannerem jako nejkrásnější obytná stavba své doby. Výstavbu třípatrového nárožního domu zahájil roku 1845 podnikatel Albert Klein von Wiesenberg. Ještě jako rozestavěný ho od něj v roce 1847 koupil šlechtic Franz Desfours–Walderode. Na první pohled působí palác Desfours docela nenápadně. Za strohými klasicistními fasádami s prvky novorenesance, členěnými jen bosovaným přízemím, se ovšem ukrývají skvostně zdobené interiéry. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíř Karel Nacovský a sochař a štukatér Ferdinand Pischelt, stavitelem byl Jan Nevole. Malířská výzdoba paláce Desfours dodnes patří k nejvýznamnějším dílům českého nástěnného malířství poloviny 19. století. Rodina Desfours dlouho v paláci nepobyla. Manželka po smrti hraběte palác v roce 1878 prodala. V roce 1900 palác zakoupila rodina Krasnopolski, která se však stala obětí druhé světové války. Dům posléze vystřídal několik majitelů… Neoklasicistní dům palácového typu byl postaven v letech 1845–1847 českým architektem Josefem Krannerem jako nejkrásnější obytná stavba své doby. Výstavbu třípatrového nárožního domu zahájil roku 1845 podnikatel Albert Klein von Wiesenberg. Ještě jako rozestavěný ho od něj v roce 1847 koupil šlechtic Franz Desfours–Walderode. Na první pohled působí palác Desfours docela nenápadně. Za strohými klasicistními fasádami s prvky novorenesance, členěnými jen bosovaným přízemím, se ovšem ukrývají skvostně zdobené interiéry. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíř Karel Nacovský a sochař a štukatér Ferdinand Pischelt, stavitelem byl Jan Nevole. Malířská výzdoba paláce Desfours dodnes patří k nejvýznamnějším dílům českého nástěnného malířství poloviny 19. století. Rodina Desfours dlouho v paláci nepobyla. Manželka po smrti hraběte palác v roce 1878 prodala. V roce 1900 palác zakoupila rodina Krasnopolski, která se však stala obětí druhé světové války. Dům posléze vystřídal několik majitelů…