Zadní Komínky Sestávají ze dvou skalnatých hrbů a přivede nás k nim zřetelná pěšina, která pokračuje od hlavních Komínských skal směrem na východ. Na první suk narazíme asi po sto metrech chůze. Tady sestoupíme do malého sedélka a před sebou vidíme návrší „načančané“ skalkami a balvany. Z jeho středu se ke korunám lesních stromů vypíná ústřední (leč poněkud nevzhledné) skalisko dosahující výše asi šest metrů. Chodníček nás od něj vede stále východním směrem a po dalších sto metrech staneme před posledním sukem, jehož ozdobou jsou dvě daleko zajímavější a jen o trochu nižší skály. Ta druhá má při pohledu zdola dosti bizarní podobu - v její stěně je totiž k vidění „ksicht“ jakési do kamene zakleté hororové příšery – a přiznám se, že i když jsem už velký kluk, sám bych pod ní spát v lese pod širákem nechtěl. Protože… co kdyby, že ano? Od tohoto pitoreskního útvaru je řídkým hvozdem možno směrem k severu sestoupit na blízkou vrstevnicovou cestu, po níž prochází zeleně značená turistická trasa… Sestávají ze dvou skalnatých hrbů a přivede nás k nim zřetelná pěšina, která pokračuje od hlavních Komínských skal směrem na východ. Na první suk narazíme asi po sto metrech chůze. Tady sestoupíme do malého sedélka a před sebou vidíme návrší „načančané“ skalkami a balvany. Z jeho středu se ke korunám lesních stromů vypíná ústřední (leč poněkud nevzhledné) skalisko dosahující výše asi šest metrů. Chodníček nás od něj vede stále východním směrem a po dalších sto metrech staneme před posledním sukem, jehož ozdobou jsou dvě daleko zajímavější a jen o trochu nižší skály. Ta druhá má při pohledu zdola dosti bizarní podobu - v její stěně je totiž k vidění „ksicht“ jakési do kamene zakleté hororové příšery – a přiznám se, že i když jsem už velký kluk, sám bych pod ní spát v lese pod širákem nechtěl. Protože… co kdyby, že ano? Od tohoto pitoreskního útvaru je řídkým hvozdem možno směrem k severu sestoupit na blízkou vrstevnicovou cestu, po níž prochází zeleně značená turistická trasa…