O Tišnovských uličkách Tyhle starobylé a velice úzké uličky, vedoucí mezi bývalými domky chudobnějších řemeslníků, nalezneme v západní části města a jsou tři. Koželužská a Jirchářská ulička je přístupná z Jungmannovy a Halouzkovy ulice, Ševcovská vede klikatě z Halouzkovy ulice do ulice U Náhonu.   Jirchářská ulička je lomená a její stěny jsou vystavěny z tišnovského kamene, přičemž jednu tvoří také zeď starého barokního domu Na Pekle. Je dlouhá 54 metrů, na začátku Jungmannovy ulice dosahuje šířky 170 centimetrů a ve svém ústí do ulice Halouzkovy je o dvacet „cenťáků“ širší.   Asi málokdo z nás ví, kdo byli tihle jircháři…   Byli samostatnými řemeslníky, kteří se oddělili od koželuhů a zpracovávali jirchu. Tou byla měkká useň z kůzlat, jehňat či vysoké zvěře, jež byla opracována hlinitými solemi. Jircha se používala hlavně k výrobě rukavic a řemeslníkům se kvůli barvě zpracovávaného materiálu přezdívalo „bělokožci.“   Tyhle starobylé a velice úzké uličky, vedoucí mezi bývalými domky chudobnějších řemeslníků, nalezneme v západní části města a jsou tři. Koželužská a Jirchářská ulička je přístupná z Jungmannovy a Halouzkovy ulice, Ševcovská vede klikatě z Halouzkovy ulice do ulice U Náhonu.   Jirchářská ulička je lomená a její stěny jsou vystavěny z tišnovského kamene, přičemž jednu tvoří také zeď starého barokního domu Na Pekle. Je dlouhá 54 metrů, na začátku Jungmannovy ulice dosahuje šířky 170 centimetrů a ve svém ústí do ulice Halouzkovy je o dvacet „cenťáků“ širší.   Asi málokdo z nás ví, kdo byli tihle jircháři…   Byli samostatnými řemeslníky, kteří se oddělili od koželuhů a zpracovávali jirchu. Tou byla měkká useň z kůzlat, jehňat či vysoké zvěře, jež byla opracována hlinitými solemi. Jircha se používala hlavně k výrobě rukavic a řemeslníkům se kvůli barvě zpracovávaného materiálu přezdívalo „bělokožci.“