Slavičínský "poesiomat" Ve slavičínském zámeckém parku jsem u chodníku narazil na pozoruhodnou, ze země trčící rouru, která svým vzhledem připomínala lodní zvukovod. Jaké bylo mé překvapení, když jsem přistoupil blíž a zjistil, že se jedná o tzv.poesiomat, kde si návštěvník může vybrat libovolnou báseň a spustit její produkci zmáčknutím knoflíku. Jak jsem si všimnul, výběr sestával z díla Jiřího Wolkera. Protože jsme za mého mládí ve škole povinnou četbu (hlavně poezii) tak trochu ignorovali – a já od tohoto básníka znám jen Poštovní schránku a Svatý kopeček – neodolal jsem a zmáčknul tlačítko pod titulkem Ze soboty na neděli. Výsledek naprosto předčil mé očekávání: reproduktor ukrytý ve zvukovodu začal řvát na celý park jak „trúba z Jericha“ a já šel po prvních verších, popisujících anabázi ztroskotaných opilců při návratu z hospody domů, do kolen… a v tomto stavu mne našla i manželka, která si mezitím něco fotila opodál. Po odrecitování další básně jsme se shodli, že… Ve slavičínském zámeckém parku jsem u chodníku narazil na pozoruhodnou, ze země trčící rouru, která svým vzhledem připomínala lodní zvukovod. Jaké bylo mé překvapení, když jsem přistoupil blíž a zjistil, že se jedná o tzv.poesiomat, kde si návštěvník může vybrat libovolnou báseň a spustit její produkci zmáčknutím knoflíku. Jak jsem si všimnul, výběr sestával z díla Jiřího Wolkera. Protože jsme za mého mládí ve škole povinnou četbu (hlavně poezii) tak trochu ignorovali – a já od tohoto básníka znám jen Poštovní schránku a Svatý kopeček – neodolal jsem a zmáčknul tlačítko pod titulkem Ze soboty na neděli. Výsledek naprosto předčil mé očekávání: reproduktor ukrytý ve zvukovodu začal řvát na celý park jak „trúba z Jericha“ a já šel po prvních verších, popisujících anabázi ztroskotaných opilců při návratu z hospody domů, do kolen… a v tomto stavu mne našla i manželka, která si mezitím něco fotila opodál. Po odrecitování další básně jsme se shodli, že…