Křížem krážem Lomnicí Dlouho, předlouho jsem plánoval návrat do Sýkořské hornatiny - do míst, která jsem před dvaceti lety navštívil s kamarádem (a kde jsem zřejmě ztratil i kousek své aorty), ale repríza se konala až začátkem letošního června. Dostat se tam bez auta totiž nebylo až tak jednoduché… Původně jsem chtěl jet vlakem přes Českou Třebovou do Skalice nad Svitavou, tam přestoupit na bus do Černolic a odtud už okolo PR Hrádky na Sýkoř a navštívit i okolní přírodní památky s chráněnými bučinami i skalinami. Celá pouť měla být ukončena v Lomnici, půvabném městečku ležícím severně asi 6 km od Tišnova. Jenže ve Skalici bych musel čekat hodinu na spoj... zbylého času na vlastní cestu by bylo zatraceně málo, a tož nezbylo než vymyslet jinou variantu. Což takhle zkusit se dostat do Lomnice z Tišnova, „Hrádky“ si nechat na jindy a namísto toho pocourat kolem lomnických památek, poté navštívit PP Klášterce, znovu se projít vesničkou Synalov a „kopaninami“, prolézt si skalnatý vrchol Sýkoře… Dlouho, předlouho jsem plánoval návrat do Sýkořské hornatiny - do míst, která jsem před dvaceti lety navštívil s kamarádem (a kde jsem zřejmě ztratil i kousek své aorty), ale repríza se konala až začátkem letošního června. Dostat se tam bez auta totiž nebylo až tak jednoduché… Původně jsem chtěl jet vlakem přes Českou Třebovou do Skalice nad Svitavou, tam přestoupit na bus do Černolic a odtud už okolo PR Hrádky na Sýkoř a navštívit i okolní přírodní památky s chráněnými bučinami i skalinami. Celá pouť měla být ukončena v Lomnici, půvabném městečku ležícím severně asi 6 km od Tišnova. Jenže ve Skalici bych musel čekat hodinu na spoj... zbylého času na vlastní cestu by bylo zatraceně málo, a tož nezbylo než vymyslet jinou variantu. Což takhle zkusit se dostat do Lomnice z Tišnova, „Hrádky“ si nechat na jindy a namísto toho pocourat kolem lomnických památek, poté navštívit PP Klášterce, znovu se projít vesničkou Synalov a „kopaninami“, prolézt si skalnatý vrchol Sýkoře…