Jedeme znovu na severovýchod - 17. den - Zlaté Hory - nádraží, sanatorium Edel, park Alžběty Vitzové a jeho okolí Čtvrtek 24. 6. 2021 I když jsem byla unavená, v noci jsem se pořád budila. V pokoji bylo dusno, i když okno bylo otevřené dokořán. Čekala jsem, kdy začne pršet. Asi ve dvě se přihnala děsná bouře, hřmělo snad ze všech stran a s malými přestávkami asi 2 hodiny. Při tom jsem taky spát nemohla. Pořádně jsem zabrala až k ránu. Jenže místo ochlazení je ráno venku jak v prádelně. Dnes jsme tu poslední den, bereme ho odpočinkově. Do auta doplňujeme vodu, na pokoji dobíjím, co je ještě možno dobít. Když se to zatáhlo, jdeme ještě do města. Chceme se zajít podívat do čtvrtě zajímavých vil, kterou jsme se Čtvrtek 24. 6. 2021 I když jsem byla unavená, v noci jsem se pořád budila. V pokoji bylo dusno, i když okno bylo otevřené dokořán. Čekala jsem, kdy začne pršet. Asi ve dvě se přihnala děsná bouře, hřmělo snad ze všech stran a s malými přestávkami asi 2 hodiny. Při tom jsem taky spát nemohla. Pořádně jsem zabrala až k ránu. Jenže místo ochlazení je ráno venku jak v prádelně. Dnes jsme tu poslední den, bereme ho odpočinkově. Do auta doplňujeme vodu, na pokoji dobíjím, co je ještě možno dobít. Když se to zatáhlo, jdeme ještě do města. Chceme se zajít podívat do čtvrtě zajímavých vil, kterou jsme se