Praha (Nové Město) – palác Archa (Legiobanka) Na „dobré“ pražské adrese – v ulici Na Poříčí (č. 24 a 26) najdeme zajímavou „dvojbudovu“, která si do svého vývěsního štítu i rodného listu nechala zapsat styly rondokubismus a funkcionalismus i jména Josef Gočár a František Marek. Současný palác Archa je někdejší Bankou československých legií a jistě stojí za pozornost. Přiznejme si však rovnou, že každého asi zaujme hlavně starší – při čelním pohledu pravá – část palácového komplexu. Právě tuto první budovu si nechala Legiobanka postavit v letech 1921 až 1923. Rondokubistická stavba je sice spojována zejména s věhlasným architektem Josefem Gočárem, ale na její výzdobě se podíleli mnozí významní a nadčasoví umělci jako např. sochaři Jan Štursa (čtyři plastiky legionářů nad hlavním vchodem) a Otto Gutfreund (reliéfní vlys Návrat legií na parapetu II. patra) nebo malíř František Kysela (vnitřní malířská výzdoba a vitráže prosklené klenby nad bankovní halou). Druhá budova architekta Františka Marka pochází z let 1937 až 1938 a podle… Na „dobré“ pražské adrese – v ulici Na Poříčí (č. 24 a 26) najdeme zajímavou „dvojbudovu“, která si do svého vývěsního štítu i rodného listu nechala zapsat styly rondokubismus a funkcionalismus i jména Josef Gočár a František Marek. Současný palác Archa je někdejší Bankou československých legií a jistě stojí za pozornost. Přiznejme si však rovnou, že každého asi zaujme hlavně starší – při čelním pohledu pravá – část palácového komplexu. Právě tuto první budovu si nechala Legiobanka postavit v letech 1921 až 1923. Rondokubistická stavba je sice spojována zejména s věhlasným architektem Josefem Gočárem, ale na její výzdobě se podíleli mnozí významní a nadčasoví umělci jako např. sochaři Jan Štursa (čtyři plastiky legionářů nad hlavním vchodem) a Otto Gutfreund (reliéfní vlys Návrat legií na parapetu II. patra) nebo malíř František Kysela (vnitřní malířská výzdoba a vitráže prosklené klenby nad bankovní halou). Druhá budova architekta Františka Marka pochází z let 1937 až 1938 a podle…